MS KV KSČMúvodNÁZORY A STANOVISKA

NÁZORY A STANOVISKA

15. březen 1939

(28.3.2017)

Se zájmen jsem si přečetl v Naší Pravdě z 13. března 2017 článek Josefa Groušla Černé datum pro náš národ. Pojednává o Mnichovském diktátu z roku 1938 a okupaci Československa v březnu 1939 fašistickým Německem. Pak následovalo šestileté období protektorátu Čechy a Morava. Ano, jsou milníky v naší novodobé historii, které je nutné si připomínat i po desetiletích. A 15. březen 1939 k takovým „černým“ patří. Pro nás to znamenalo šestileté tragické období s bojem za holou existenci našeho národa. Zrazeni svými spojenci, především Anglii a Francii, aktivními protagonisty Mnichovské dohody, jsme si museli vydobýt svou existenci společným bojem se všemi účastníky protifašistického odboje, především Sovětským svazem. Hroby našich občanů – účastníků odboje jsou rozesety nejen po celém evropském kontinentu. Ale symbol aktivního ozbrojeného odporu proti nacistické okupaci má své pevné místo v historii moravského Místku.
Ne všichni tehdy složili zbraně. Navečer 14. března 1939, kdy už první předsunuté německé jednotky vjely na Ostravsko, se proti okupantům se zbraní v ruce postavili vojáci 8. pěšího pluku Slezského v moravském Místku jako jediní v naší vlasti. Střelbou zastavili německý motorizovaný předvoj projíždějící kolem kasáren. Přestřelku ukončilo vyjednávání, na něž německé velení přistoupilo. Do půlnoci obsadili nacisté město a všechny okolní vesnice, až po Československo-Polskou hranici. Přibližně jako Místek a Frýdek byla nacistickým vojskem obsazována Ostrava. Dne 15. března 1939 ve 3 hodiny 35 minut obdržely vojenské jednotky z Hlavního štábu československé armády rozkaz ke kapitulaci. V brzkých ranních hodinách za sněhové metelice vstoupily německé jednotky i mimo Ostravsko a zahájily obsazování zbývajícího území Čech a Moravy.
Příklad místeckých vojáků a jejich statečný odpor proti okupantům znamenal ve své době velkou morální posilu pro celý národ, protože zpráva o událostech v Místku se šířila také v dalších krajích Čech a Moravy. Nyní událost připomíná pietní místo s památníkem odporu 8. pěšího pluku Slezského v Místku na Hlavní třídě v místech, kde stávala Czajánkova kasárna.
Historie jednoznačně potvrdila slova velitele praporu podplukovníka Štěpiny, který po boji a kapitulaci posádky napsal ve svém hlášení ministerstvu obrany, že byla zachráněna čest vojáků místecké posádky. Proto plným právem byli 18. července 1946 velitelé a několik příslušníků hrdinného odporu vyznamenání v Místku prezidentem Československé republiky Edvardem Benešem. Řada tehdejších obránců se však nedožila konce válečného běsnění. K nim patřil velitel obrany Czajánkových kasáren kapitán Karel Pavlík. Za účast v ilegální organizaci "Za vlast" a další odbojovou činnost byl 26. ledna 1943 popraven v koncentračním táboře v Mauthausenu.
Proto komunisté a široká veřejnost nebudou ani letos chybět na vzpomínkové akci u příležitosti 78. výročí ozbrojeného odporu 8. pěšího pluku Slezského proti německým okupantům v Místku. Položení věnců u pomníku v Místku a na dalších pietních místech v kraji je symbolickým poděkováním všem, kteří projevili odvahu a hrdinství v protifašistickém odboji, ale také závazkem, že poválečné generace komunistů nezapomínají na jejich odkaz a vysokou cenu, kterou jsme museli za naši znovunabytou svobodu zaplatit.


Svatomír Recman (KSČM)
zastupitel kraje a člen KV KSČM Moravskoslezského kraje

13. 3. 2017

Foto: archiv autora
Foto 9872: autor u památníku
Foto 9879: památník odporu 8. pěšího pluku Slezského v Místku (Frýdku-Místku)

© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena