MS KV KSČMúvodVolbyVOLBY 2016

Volby 2016

b

VYHODNOCENÍ ZA ROK 2015

(18.2.2016)  

Programové prohlášení Rady Moravskoslezského kraje

pro období 2013–2016

 

vyhodnocení za rOK 2015

Úvod:

Jako každoročně z rozhodnutí vedení MSK je zpracováno vyhodnocení Programového prohlášení Rady kraje do něhož byly zapracovány hlavní body Volebního programu KSČM a ČSSD se kterým vstupovali do voleb v roce 2014. Rok 2015 je posledním uceleným volebním rokem stávající koalice při vedení Moravskoslezského kraje. Níže uvedené vyhodnocení je kolektivní dílo jednotlivých odborů krajského úřadu pod vedením jednotlivých náměstků a hejtmana kraje a předpokládáme jeho využití pro potřebu volební kampaně kandidátů na kandidátní listině KSČM v MSK.

 



Finanční politika, bezpečnost, mezinárodní vztahy

Mezi priority bude patřit zajištění chodu vlastních příspěvkových organizací kraje tak, aby byly schopny zabezpečovat potřebné služby na odpovídající úrovni. S péčí řádného hospodáře se budeme starat
o majetek kraje.

Kraj v průběhu roku 2015 aktivně pokračoval v realizaci činností s cílem komplexní revize výkonu zřizovatelských funkcí a zavedení vhodných prvků korporátního řízení směrem k příspěvkovým organizacím. Jednotlivé aktivity směřují do oblasti centrálních či sdružených nákupů, IT služeb, řízení ekonomiky, správy majetku (facility management), energetického managementu, marketingu apod.

Realizací jednotlivých opatření je dosaženo přínosů peněžních (úspora provozních nákladů) i nepeněžních (zlepšení image kraje, efektivní controlling, systematické plánování provozních a investičních výdajů). Do hlavního poslání příspěvkových organizací není zasahováno, prostřednictvím sdílených služeb jsou řešeny pouze obslužné a pomocné činnosti typické pro organizace obdobného charakteru.

Kraj pokračoval  v uplatnění sdílených služeb v maximálním rozsahu. Jednou z klíčových aktivit bylo vytvoření komplexního systému sdružených nákupů, který by zajišťoval efektivní a operativní nákupní proces a generoval finanční úspory. Během sedmi měsíců roku 2015 byl úspěšně implementován nákupní systém na krajském úřadě a v příspěvkových organizacích, byly realizovány dvě pilotní aukce, čímž byla prověřena komplexní funkčnost nákupního systému. Ostrý provoz systému byl spuštěn v prosinci 2015, proškoleno přitom bylo přes 600 uživatelů nákupního portálu. Stávající centrální nákupy (elektřina, plyn, telefony atd.) jsou průběžně vyhodnocovány, snahou je jejich rozšíření o další vhodné komodity.

Významnou činností byla komplexní revize dokumentu Zásady vztahů orgánů kraje k příspěvkovým organizacím. Cílovým stavem bylo zjednodušit, zpřehlednit a sjednotit napříč odvětvími požadované informace. Radou kraje byly schváleny nové Zásady jakožto zastřešující dokument, k nimž byly vydány dílčí prováděcí předpisy, které upravují průřezové oblasti. V aktivním provozu je Portál kraje, který představuje centrální místo pro komunikaci a spolupráci kraje a příspěvkových organizací. V průběhu roku 2015 byl postupně rozšiřován o nové aplikace, došlo k výraznému zjednodušení komunikace a odstranění duplicitního předávání informací směrem k příspěvkovým organizacím. Další aktivity jsou např. směřovány na přípravu projektů Jednotný mzdový a personální systém pro korporaci, Rozvoj architektury ICT kraje, jednotná Bezpečnostní politika v oblasti ICT.

V rámci správy majetku byla vytvořena aktuální sdílená databáze informací o nemovitém a vybraném movitém majetku kraje, aktuálních požadavcích na reprodukci majetku, pojistných událostech, nájemních a výpůjčních smlouvách apod. Významnou navazující aktivitou je vytvoření Bílé knihy požadavků na reprodukci majetku kraje, tzn. střednědobého plánu pro efektivní správu majetku. Na základě naplnění informací týkajících se energetického managementu probíhá jejich vyhodnocování, včetně identifikace úsporných opatření.

Rada kraje schválila novou podobu Manuálu jednotného vizuálního stylu (Corporate design manual); pro posílení společné identity kraje a jím zřízených a založených organizací byla vytvořena nová kapitola stanovující pravidla, která mají organizace aplikovat při své propagaci navenek.

V následujících 4 letech nelze očekávat výraznější zvýšení vlastních příjmů kraje. Vyvineme proto maximální úsilí o získání dalších finančních zdrojů. V období 2013–2016 Moravskoslezský kraj přednostně podpoří projekty spolufinancované z evropských finančních zdrojů.

Kraj pokračoval v roce 2015 v realizaci projektů, které získaly finanční podporu
z prostředků EU v oblasti investiční (doprava – silniční infrastruktura a letiště, zdravotnictví, školství, sociální věci, kultura, regionální rozvoj, cestovní ruch a životní prostředí) i neinvestiční (rozvoj lidských zdrojů a vzdělávání ve školství, sociálních věcech, veřejné správě, cestovním ruchu a zaměstnanosti).

Zároveň kraj pokračoval v přípravě a realizaci projektů na dočerpání alokace Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko (ROP). Pro nové programové období 2014 - 2020 již kraj zahájil přípravu 95 projektů v předpokládané výši 6.194 mil Kč celkových výdajů. Z toho počtu je 31 projektů za 1.198 mil. Kč neinvestičního charakteru - projekty jsou zaměřeny do oblasti sociálních věcí, školství a regionálního rozvoje, 64 projektů za 4.996 mil. Kč je investičních - projekty dopravy, krizového řízení, kultury, sociálních věcí, školství, zdravotnictví a životního prostředí.

v rámci reprodukce majetku kraje bylo v  r. 2015 proinvestováno 3.041 mil. Kč (kapitálové výdaje). Plně z prostředků kraje pak 278 mil. Kč (z toho dotace příspěvkovým organizacím 150 mil. Kč). Projekty spolufinancované z evropských finančních zdrojů - 2.763 mil Kč (včetně účasti poskytovatele dotace a vlastních prostředků).

Se vší zodpovědností budeme pracovat s finančními zdroji i mírou zadlužení tak, aby byl udržen vysoký rating kraje. Počítáme s novým úvěrem pro předfinancování a spolufinancování evropských akcí. Nový úvěr zajistí pokrytí stávajícího programovacího období a stane se nástrojem i pro programovací období 2014–2020.

V červnu 2015 byla ratingovou agenturou Moody´s Investors Service vydána analýza,
na základě které byl našemu kraji potvrzen mezinárodní rating na úrovni A2 se stabilním výhledem. Moravskoslezský kraj je jediným krajem v ČR s uděleným mezinárodním ratingem, toto hodnocení si navíc udržuje dlouhodobě již od roku 2006. V rámci silných stránek agentura vyzdvihuje např. konzervativní rozpočtovou politiku kraje, projevující se v dobrých provozních přebytcích a dostatečné výši hotovostních rezerv. Mezi slabé stránky pak řadí rostoucí, ale dobře zvladatelnou zadluženost vyvolanou zejména vyššími investičními potřebami, které vytvářejí tlak na rozpočet kraje. S ohledem na snahu udržet si toto hodnocení i v budoucnu, jsou průběžně sledovány ukazatele zadluženosti, které jsou touto agenturou při hodnocení využívány. Rovněž při plánování rozsahu možného využití úvěrových zdrojů do budoucna jsou propočítávány ukazatele zadluženosti dle Moody´s a dále ukazatele vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy s Evropskou investiční bankou. O financování kraje včetně vývoje ukazatelů zadluženosti je zastupitelstvo pravidelně informováno nejen při schvalování rozpočtu a závěrečného účtu kraje, ale rovněž v průběžně předkládaných analýzách rozpočtových možností kraje.

V průběhu roku 2015 kraj dále využíval úvěrový rámec od České spořitelny, a.s. určený na předfinancování a spolufinancování výdajů u projektů spolufinancovaných z evropských zdrojů. Tento úvěr, který měl kraj možnost čerpat pouze do konce roku 2015, významně přispěl k zajištění dofinancování stávajícího programového období.


Zejména z důvodu zajištění zdrojů na předfinancování a spolufinancování realizace projektů spolufinancovaných z evropských zdrojů v rámci nového programového období, případně předfinancování projektů hrazených z jiných zdrojů byla na konci září 2015, v návaznosti na rozhodnutí zastupitelstva kraje, podepsána úvěrová smlouva s Československou obchodní bankou, a.s. Nový úvěrový rámec má kraj možnost průběžně čerpat a splácet od října 2015 do konce roku 2020. Tento nástroj umožnil v roce 2015 zajistit chybějící zdroje pro zdárné dokončení všech projektů realizovaných v rámci končícího programového období.

Přes nepříznivé podmínky dané finanční krizí zajistíme udržení, případně zvýšení míry bezpečnosti obyvatel, ochrany jejich životů, zdraví i majetku. K naplnění těchto záměrů:

  • Budeme systematicky a koncepčně spolupracovat se všemi složkami Integrovaného záchranného systému

Spolupráce se složkami integrovaného záchranného systému (IZS) probíhala i v roce 2015 ve dvou úrovních. Jako nejdůležitější z hlediska systémové spolupráce byl trvalý kontakt se základními složkami IZS, a to prostřednictvím jednání bezpečnostní rady kraje (BRK), v rámci kterých je pravidelně vyhodnocována jak činnost těchto složek, tak i jejich potřeby, které může kraj ovlivnit a které mohou pomoci ke zlepšení činnosti těchto složek. Součástí těchto hodnocení nejsou pouze složky základní (Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje – HZS MSK, Policie ČR – Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje a Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje), ale i složky ostatní, zejména Krajské vojenské velitelství, Celní správa České republiky – Celní úřad
pro Moravskoslezský kraj, Krajská hygienická stanice a řada dalších. Druhou úrovní byla zejména spolupráce s obcemi prostřednictvím Komise bezpečnostní a pro IZS rady kraje, v rámci které byly hodnoceny, na základě požadavků obcí a analýzy prováděné HZS MSK, potřeby jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí. Na základě těchto jednání a hodnocení jak v rámci BRK, tak v rámci zmíněné komise, je tvořen návrh rozpočtu kraje, směřující také k finanční pomoci složkám IZS.

  • Budeme pokračovat v pomoci při vybavování složek Integrovaného záchranného systému
    v kraji moderní a výkonnou technikou

v roce 2014 byla zahájena intenzivní příprava nákupu moderní a výkonné zásahové techniky pro HZS MSK z prostředků ROP, Moravskoslezského kraje a Ministerstva vnitra v hodnotě přesahující 335 mil. Kč, která pokračovala i v roce 2015. Jednalo se o nákup speciálních cisternových automobilových stříkaček a výškové techniky. Byly uzavřeny smlouvy na nákup uvedené speciální techniky, 33 ks cisternových automobilových stříkaček již bylo dodáno a vypůjčeno HZS MSK, rovněž výšková technika byla dodána v závěru roku 2015. Z prostředků kraje byla nakoupena a darována specializovaná automobilová technika (pojízdná chemická laboratoř, dva protiplynové a jeden chemický automobil). Speciálním zařízením byla dovybavena rovněž chemická laboratoř ve Frenštátě pod Radhoštěm. Z prostředků kraje byly dále realizovány nákupy např. speciálních spektrometrů, velitelských automobilů, vyprošťovacích zařízení atd. Podpora byla poskytována rovněž Krajskému ředitelství policie Moravskoslezského kraje – v roce 2015 byly v několika etapách poskytnuty finanční dary v celkové výši 6 mil. Kč na pořízení technického zařízení pro pracoviště kriminalistického zkoumání, technologie k zajištění záložního provozu komunikačních a informačních systémů a speciálních dopravních prostředků k zajištění podpory činnosti kynologické služby. Podpořeno bylo i Krajské vojenské velitelství Ostrava, jemuž byl nakoupen z prostředků kraje multifunkční stan pro speciální účely. Neinvestiční účelové dotace ve výši 145 tis. Kč byly rovněž poskytnuty čtyřem místním skupinám vodní záchranné služby na vybavení členů spolku a vybavení záchranným materiálem. Každoročně je poskytována neinvestiční dotace také Sdružení hasičů Čech Moravy a Slezska – krajskému sdružení hasičů Moravskoslezského kraje, v roce 2015 byla poskytnuta v několika splátkách v celkové výši 1,5 mil. Kč k spolufinancování nákladů při zabezpečení akcí pořádaných sdružením, např. na fyzickou přípravu členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí formou soutěží v požárním sportu, soutěže hasičské mládeže, pořádání požárně taktických cvičení, apod.

  • Podpoříme výstavbu plánovaných Integrovaných výjezdových center složek IZS a společných pracovišť složek IZS v případě získání podpory financování ze strany Strukturálních fondů EU
    v období 2014–2020

Dokončena byla výstavba integrovaného výjezdového centra (IVC) Ostrava-Jih a rovněž výstavba IVC v Třinci a bezpečnostního centra na Letišti Ostrava a střediska hasičské a záchranné služby v Městě Albrechticích - to vše za významné finanční podpory kraje. Současně pokračuje technické dovybavování Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje. Hasičskému záchrannému sboru Moravskoslezského kraje byla v roce 2014 schválena dotace ve výši 10 mil. Kč na úhradu nákladů spojených s rekonstrukcí objektu hasičské stanice na ulici Okružní v Orlové – Lutyni. Na dokončení revitalizace hasičské stanice Orlová byly v roce 2015 vyčleněny další finanční prostředky ve výši 6 mil. Kč.

  • Ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje a se starosty obcí kraje budeme koordinovat a podporovat zajištění technické vybavenosti jednotek požární ochrany obcí

na základě potřeb jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí, a to zejména těch, které jsou začleněny do plánu pokrytí území jednotkami požární ochrany, byly nakoupeny jak ochranné prostředky pro členy jednotek, tak i technické prostředky pro zkvalitnění jejich zásahu u mimořádných událostí (na rok 2015 bylo v rozpočtu kraje na tuto podporu vyčleněno 8 mil. Kč). Proběhly také nákupy tlakových láhví, radiostanic, speciálních vyprošťovacích zařízení, multidetektorů atp. Součástí této pomoci byla i finanční pomoc při budování potřebného zázemí jednotek, pořízení techniky, nákup cisternových automobilových stříkaček a zejména dotace na rekonstrukce hasičských zbrojnic. V odvětví krizového řízení byla na uvedené vyčleněna v roce 2015 částka 5 mil. Kč. Dne 25. 5. 2015 bylo mezi krajem a městem Vrbno pod Pradědem uzavřeno „Memorandum o výstavbě hasičské zbrojnice ve Vrbně pod Pradědem“, kdy se kraj bude na financování výstavby hasičské zbrojnice podílet polovinou nákladů vyčíslených ve výši 20 mil. Kč, proto je v rozpočtu na rok 2016 vyčleněna částka ve výši 5 mil. Kč a na rok 2017 bude nárokována stejná částka.

V květnu tohoto roku byla rovněž zahájena intenzivní příprava projektu s názvem „Nákup dopravních automobilů pro JPO“ z prostředků ROP, kraje a za spoluúčasti dotčených obcí. Obcím bude zapůjčeno 50 ks dopravních automobilů pro vybrané jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí za více než
190 mil. Kč.
Slavnostní předání této techniky bylo provedeno lednu 2016.

  • Budeme i nadále vyčleňovat v rozpočtu kraje finanční prostředky, určené pro řešení krizových situací na území kraje

Moravskoslezský kraj má zřízen zajišťovací fond, v němž jsou trvale soustředěny finanční zdroje zejména pro financování mimořádných, nepředpokládaných a neočekávaných výdajů v souvislosti se škodlivým působením sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také haváriemi, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí (krizové situace) a vyžadují provedení záchranných, likvidačních či rekonstrukčních prací, a to ve výši cca 100 mil. Kč.

Vztahy se zahraničními partnery opřené o existující systém smluv s partnerskými regiony nasměrujeme k udržování dobrých vztahů formou realizace projektů umožňujících vzájemné poznání
a spolupráci především v oblastech školství, cestovního ruchu a kultury.

Současně zahájíme aktivní ekonomickou diplomacii podporující export z Moravskoslezského kraje
a investice směřující do něj tak, aby se podnikatelské aktivity mohly opřít o tento nástroj v zájmu vlastní úspěšnosti, tvorby nových pracovních míst a kvality života v kraji.

Kraj má i nadále velmi dobré vztahy s partnerskými regiony např. ve Vologodské oblasti (Ruská federace), Lotrinsku (Francie) a Evropským seskupením pro územní spolupráci (ESÚS) TRITIA, a to díky podpoře širokého spektra oblastí zahrnujícího vzdělávání, spolupráci univerzit, cestovní ruch a v neposlední řadě hospodářskou oblast.

Aktivní ekonomická diplomacie kraje se zaměřuje především na prioritní země zahraničního obchodu České republiky (BRICS). S využitím potenciálu spolupráce partnerských regionů je vykonávána především k Ruské federaci a k Číně.

Hejtman kraje v r. 2015 pokračoval v aktivní ekonomické diplomacii zejména k Číně. V dubnu v nové roli předsedy Asociace guvernérů provincií Čínské lidové republiky a představitelů reprezentantů regionů zemí střední a východní Evropy byl hejtman členem oficiální delegace České republiky vedené předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Janem Hamáčkem, která se v Pekingu setkala s představiteli čínské vlády a parlamentu. Na Dnech České republiky v Šanghaji veletrhu China Shanghai International Technology Fair (CSITF) představili Česko jako moderní a vyspělou zemi s průmyslovou tradicí nabízející výhodné investiční možnosti. Hejtmana doprovázeli zástupci obou ostravských univerzit, kultury a špičkových technologických firem z regionu. Moravskoslezský kraj v Číně kromě investičních příležitostí, prezentoval přírodní krásy regionu, lázně a golfové resorty, kulturu a další turistické atraktivity. V rámci zvláštního programu navštívila delegace Moravskoslezského kraje také města partnerské provincie Jiangsu – Nanjing a Suzhou (centrum technologických firem, výzkumu a špičkových technologií), kde byly mimo jiné připraveny semináře zaměřené na investiční příležitosti v Moravskoslezském kraji a na navázání a prohloubení spolupráce zúčastněných českých firem s čínskými podniky. Hejtman Miroslav Novák například zahájil byznys seminář o možnostech technologické spolupráce a investičních příležitostech v Suzhou Industrial Park.

V květnu se hejtman kraje Miroslav Novák jako předseda asociace zúčastnil spolu s guvernérem provincie Hebei Zhangem Quinqweiem pracovního jednání s představiteli vedení čínských provincií a regionů zemí střední a východní Evropy. Na prvním jednání asociace, jejíž založení bylo vyvrcholením Varšavské iniciativy a projektu 16+1 (spolupráce zemí střední a východní Evropy s Čínou), byly mimo jiné navrhnuty její stanovy a byl projednán plán 3. zasedání vedoucích představitelů regionů Číny a zemí střední a východní Evropy Local Leaders Meeting. Zasedání Local Leaders Meeting se uskuteční v červnu 2016 v čínském Tangshanu v provincii Hebei. Obchodní a ekonomické fórum, matchmakingové setkání podnikatelů zprostředkované Bank of China spolu s mezinárodním obchodním veletrhem  - byly akce, kterých se účastnily firmy z Moravskoslezského kraje a z dalších šesti regionů z České republiky. V rámci řady jednání byla v úterý 19. května 2015 podepsána memoranda o rozvoji spolupráce mezi Moravskoslezským krajem a provincií Hebei, a také mezi VŠB - Technickou univerzitou Ostrava a Shijiazhuang University of Economics. Univerzity z našeho regionu pokračují ve spolupráci s čínskými univerzitami. Zastupitelstvo kraje schválilo na počátku března dotaci podporující výměnu studentů, akademických pracovníků a společné výzkumné práce mezi VŠB-TUO a OUO a čínskými univerzitami. Obě univerzity uzavřely v dubnu memorandum o spolupráci se Soochow University.

V listopadu 2015 hejtman kraje doprovázel předsedu vlády Bohuslava Sobotku v rámci oficiální návštěvy Číny. Během návštěvy se setkal se zástupci Čínské investiční společnosti (China Investment Corporation), s kterými projednal Memorandum o porozumění a dlouhodobé spolupráci mezi Moravskoslezským krajem a Čínskou investiční společností. Účastnil se oficiálních akcí, které se mimo jiné uskutečnily také v partnerských provinciích Moravskoslezského kraje: summitu předsedů vlád zemí střední a východní Evropy ve městě Suzhou (provincie Jiangsu), setkal se s vedením města Šanghaj a s vedením další partnerské provincie Hebei. V Šanghaji i v provincii Hebei se zároveň uskutečnily česko-čínské podnikatelské semináře. Hejtman se kromě setkání se zástupci China Investment Corporation setkal také s představiteli Commercial Bank of China, China Development Bank a China Construction Bank. Uzavřena byla také memoranda o spolupráci v oblasti výzkumu mezi společností Huawei a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava a Českým vysokým učením technickým.

Ve druhém pololetí 2015 kraj zintenzívnil aktivity vedoucí k jeho zviditelnění před investory. Agentura pro regionální rozvoj ve spolupráci s krajem uspořádala konference určené pro investory jak z regionu a ČR, tak také ze zahraničí. První konference s názvem Get More se uskutečnila v červnu v Ostravě a zúčastnilo se jí přes 200 zástupců zahraničních i místních firem, majitelů krajských průmyslových zón a developerských společností. Návazně na červnovou konferenci určenou pro investory, kraj prezentoval svůj potenciál rovněž v Praze na akci s názvem Invest More. Akce se konala v září a zúčastnilo se jí téměř 150 zástupců ambasád, smíšených obchodních komor a firem se sídlem v Praze, které mají potenciál se rozšiřovat i do našeho kraje. Konference se rovněž účastnili zástupci z čínské provincie Hebei. Veřejnosti byly ohlášeny zajímavé informace o novém investorovi, který míří do průmyslové zóny v Mošnově. Hejtman kraje Miroslav Novák uvedl, že jde o evropského výrobce leteckých součástek, který chce postavit v zóně zcela nový závod za 2,5 miliardy korun a počítá se zhruba 300 novými pracovními místy. Co se týká tvorby nových pracovních míst, i stávající investoři podle dostupných informací plánují přijímání – např. Cromodora Wheels plánuje navýšit do roku 2020 produkci o 50% a přijmout nové zaměstnance, Varroc Lighting Systems má v plánu přijmout 100 inženýrů do vývoje. Stejně tak i společnost Tieto plánuje přibírání nových pracovníků. V zahraničí se kraj prezentoval na konci října v Berlíně při příležitosti oslav státního svátku. Proběhl odborný seminář zaměřený na biotechnologie a regenerativní medicínu.

Také v tomto roce probíhala řada aktivit rozvíjející spolupráci s partnerskou Vologodskou oblastí v Ruské federaci. Aktivity byly zaměřeny jak na výměnu zkušeností v oblasti udržitelného rozvoje regionů v kontextu životního prostředí (účast zástupců kraje na konferenci Zdravá města v říjnu tohoto roku v Petrohradu a reciproční pozvání na konferenci Smart Cities do Ostravy v únoru 2016), tak na rozvoj cestovního ruchu a spolupráci v oblasti léčebné a lázeňské péče.

Dále kraj ve spolupráci s krajskou hospodářskou komorou uspořádal řadu teritoriálních seminářů, které představily podnikatelské příležitosti firmám z regionu. Regionální firmy tak měly příležitost v průběhu roku získat informace o podnikatelském prostředí v Japonsku, Kanadě, Indii, Číně, Makedonii a Srbsku.

Evropské seskupení pro územní spolupráci TRITIA využijeme jako účinný nástroj podpory rozvoje území v prioritních oblastech (hospodářství, doprava, energetika a životní prostředí, cestovní ruch).

V prosinci 2012 byly na Zámku Cieszyn podepsány představiteli čtyř přeshraničních regionů, hejtmanem Moravskoslezského kraje, maršálkem Opolského vojvodství, maršálkem Slezského vojvodství a předsedou Žilinského samosprávného kraje zakládající dokumenty ESÚS TRITIA. Podpisem smluv byla ukončena dlouholetá snaha o zefektivnění spolupráce a rozvoje společného přeshraničního území zmíněných regionů. K formálnímu založení ESÚS TRITIA došlo 25. 2. 2013 na základě rozhodnutí Ministerstva zahraničních věcí Polské republiky. ESÚS TRITIA bylo založeno k usnadnění a rozšíření příhraniční, nadnárodní a mezinárodní spolupráce mezi jeho členy s cílem posílit hospodářskou a sociální soudržnost, zejména prostřednictvím realizace projektů nebo programů územní spolupráce. Bude také předkládat a realizovat projekty pro společný strategický rozvoj a v neposlední řadě také zjednodušovat každodenní život obyvatel tohoto česko-polsko-slovenského území.

Moravskoslezský kraj je v ESÚS TRITIA zastoupen na dvou pozicích: panem Miroslavem Novákem na pozici člena Valného shromáždění a panem Martinem Sikorou na pozici člena Dozorčí rady. Zaměstnanci kraje, kteří byli při zakládání ESÚS členy pracovní skupiny se stále účastní diskuze
s ředitelkou ESÚS o aktivitách a strategii seskupení.

Hlavními oblastmi, na které se aktivity Seskupení zaměřují, jsou doprava a infrastruktura, hospodářství, cestovní ruch a energetika se zaměřením na obnovitelné zdroje energie. Nezanedbatelnou roli však hrají také kultura, životní prostředí, lidské zdroje a vzdělávání včetně úzké spolupráce s VŠ, spolupráce veřejných institucí i v oblasti realizace výměny osob a zkušeností v rámci mezinárodních stáží a sport.

Mezi projekty, které Seskupení již úspěšně realizovalo patří:

  • Udržitelné podnikání –  záměrem bylo vytvořit přeshraniční síť organizací, podporujících začínající podnikatele z obou stran česko-polské hranice, v rámci území Moravskoslezského kraje a Slezského vojvodství a umožnit jim formou tématicky zaměřených webinářů získat detailní informace o nejnovějších nástrojích podpory pro začínající podnikatele. Byla vypracovaní mapová studie, která obsahuje výstupy z případových studií realizovaných u začínajících podnikatelů. Součástí projektu byly také konference, workshopy a Open days přeshraničního podnikání. Zdrojem financování byl Evropský fond regionálního rozvoje/Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007-2013, finanční příspěvek ve výši 80 119 EUR - realizace projektu 4/2014 – 8/2015.

  • Objevte svou průmyslovou minulost – cílem projektu bylo vytvoření společné turistické propagace známých technických památek na území 4 regionů Tritie. Jednou z aktivit byla také konference „Industriální cestovní ruch jako forma udržitelného cestovního ruchu. Technické památky v polsko-česko-slovenském pohraničí”. Zdrojem financování byl Mezinárodní vyšehradský fond a finanční příspěvek byl schválen ve výši 11 900 EUR - realizace projektu 8/2014 – 6/2015.

  • Jsi to, co jíš - projekt byl zaměřen na podporu prodeje místních produktů v domácích regionech partnerů, včetně poskytování potřebných informací a poznatků pro výrobce za účelem zvýšení jejich prodejů. Byly organizovány konference s přednáškami o právním prostředí a možnostech prodeje místních výrobků, marketingu apod.  Zdrojem financování byl Mezinárodní Vyšehradský fond, finanční příspěvek ve výši 12 000 EUR

V rámci připravované „Strategie systémové spolupráce ESÚS Tritia 2014 – 2020“  se budou aktivity teritoriální spolupráce Seskupení koncentrovat na identifikaci a účast na programech a projektech v následujících tematických okruzích:

  • podpora podnikatelského prostředí, malého a středního podnikání a přeshraničního obchodu

  • ochrana přírodního potenciálu a zmenšení rizika ohrožení

  • podpora společné ochrany kulturního dědictví

  • podpora propojení městského a vesnického prostředí

  • snížení izolace prostřednictvím zlepšení dostupnosti služeb a sítě přepravy, informačních a komunikačních technologií, systémů zásobování vodou a energií a hospodaření s odpady

  • propagace spolupráce a v oblasti skutečného využití společné infrastruktury v odvětvích ochrany zdraví, kultury, turistiky a vzdělávání

  • propagace spolupráce mezi obyvateli a institucemi v příhraničním území

Nově a cíleně přistoupíme k rozvoji spolupráce se sousedními kraji při realizaci společných aktivit
a propagaci regionů vně i v rámci České republiky.

I v roce 2015 pokračovala spolupráce Moravskoslezského, Olomouckého, Jihomoravského a Zlínského kraje zejména v oblasti cestovního ruchu. Tyto kraje se především na zahraničních trzích prezentují jako jeden celek - Morava a Slezsko, který skýtá turistům a návštěvníkům celou řadu rozmanitých možností a zážitků. Čtyři moravské kraje se ve dnech 5.-8. 11. 2015 prezentovaly v rámci udinského veletrhu GOOD, kde mj. představily i své gastronomické speciality. Návštěvníci veletrhu měli příležitost ochutnat tradiční regionální produkty moravských krajů a seznámit se s bohatou turistickou nabídkou těchto regionů. 

Legislativa

Na základě podkladů odvětvových odborů KÚ MSK, obcí s rozšířenou působností, podnikatelské sféry, zaměstnavatelů a dalších organizací zpracujeme a budeme realizovat Legislativní plán Rady Moravskoslezského kraje při využití zákonodárné iniciativy vyplývající ze zákona č. 129/2000 Sb.,
v platném znění.

Rada kraje schválila dne 2. 4. 2013 Legislativní plán Moravskoslezského kraje (Legislativní plán), který obsahuje potřebné změny právních předpisů, kterých chce kraj dosáhnout zejména z důvodu zjednodušení procesů, zpřehlednění právní úpravy, vhodnějšího nastavení kompetencí, apod., a to cestou zákonodárné iniciativy zastupitelstva kraje, příp. formou dopisu na příslušného ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu nebo v připomínkovém řízení.

První aktualizace Legislativního plánu byla provedena v červnu 2013. Na své schůzi dne 28. 1. 2014 byla radě kraje předložena souhrnná informace o průběžném plnění Legislativního plánu. Po zvolení nové vlády koncem ledna 2014 a schválení jejího programového prohlášení (v únoru 2014) a na ně navazujícího Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2014 a Výhledu legislativních prací vlády na léta 2015 až 2017 (v březnu 2014) byl radě kraje předložen návrh 2. aktualizace Legislativního plánu, při jehož přípravě byly zohledněny také výše uvedené materiály projednané vládou. Rada kraje dne 27. 5. 2014 vzala na vědomí souhrnnou informaci o průběžném plnění Legislativního plánu a schválila jej ve znění 2. aktualizace. Legislativní plán ve znění 2. aktualizace vzalo dne 12. 6. 2014 na vědomí zastupitelstvo kraje. Usnesením ze dne 15. 12. 2014 č. 1056 schválila vláda „Plán legislativních prací vlády na rok 2015“. Ten byl zohledněn při přípravě 3. aktualizace Legislativního plánu, kterou rada kraje schválila dne 17. 2. 2015 a zastupitelstvo kraje vzalo na vědomí dne 5. 3. 2015.

Legislativní plán v aktuálním (aktualizovaném) znění je zveřejněn na webových stránkách kraje,
v sekci Samospráva - odkaz http://www.msk.cz/cz/verejna_sprava/legislativni-plan-kraje-41270/
Na
webové stránce http://www.msk.cz/cz/verejna_sprava/hodnoceni-plneni-legislativniho-planu-kraje-41841/ je zveřejněna Zpráva o hodnocení plnění Legislativního plánu k 31. 5. 2015.

K části „A“ Legislativního plánu - zákonodárné iniciativy zastupitelstva kraje:

Rada kraje dne 25. 11. 2014 doporučila zastupitelstvu kraje předložit Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu
na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Cílem navržené úpravy bylo zpřesnit ustanovení o předávání oznámení o uložení blokové pokuty a rozšířit zákonné důvody pro zadržení řidičského průkazu o podezření z naplnění jen některých skutkových podstat přestupků, za které se ukládá zákaz řízení motorových vozidel. Obdobně jako je tomu u zjištění přítomnosti alkoholu v organismu řidiče dechovou zkouškou provedenou analyzátorem alkoholu v dechu, měl institut zadržení řidičského průkazu dopadat i na případy zjištění kvalifikovaného překročení nejvyšší dovolené rychlosti, za které se ukládá zákaz činnosti (v obci o 40 km.h-1 a více nebo mimo obec o 50 km.h-1 a více či pokud podruhé za 12 měsíců spáchal přestupek překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o 20 km.h-1 a více nebo mimo obec
o 30 km.h-1 a více). Zastupitelstvo kraje rozhodlo o předložení předmětného návrhu zákona Sněmovně dne 11. 12. 2014. Návrh byl zaevidován jako sněmovní tisk č. 377. První čtení ve Sněmovně proběhlo dne 19. 5. 2015, návrh zákona byl zamítnut s tím, že předmětné problematice bude věnována pozornost při projednávání následně podaného vládního návrhu na změnu zákona o silničním provozu.

Původním záměrem kraje bylo iniciovat cestou zákonodárné iniciativy zastupitelstva kraje také změnu zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, případně zákonů o jednacích řádech Sněmovny a Senátu, směřující k posílení postavení oprávněných zástupců krajů při projednávání návrhů zákonů, které předložil jiný navrhovatel než zastupitelstvo daného kraje, a které se týkají jejich působnosti. Následně byla jako vhodnější zvolena forma dopisu 1. náměstka hejtmana kraje JUDr. Josefa Babky, který v této záležitosti oslovil dne 10. října 2014 p. Jana Hamáčka, předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a který kromě výše uvedeného upozornil také na problémy spojené se zařazováním krajských návrhů zákonů na pořad schůze Sněmovny. Předseda Sněmovny ve své odpovědi ze dne 24. října 2014 vyjádřil výše uvedenému záměru změny právní úpravy podporu, přislíbil ji i při nejbližší novelizaci zákona o jednacím řádu Sněmovny a přislíbil rovněž změny při zařazování krajských návrhů zákonů na pořad schůze Sněmovny.  

Připravuje se návrh na změnu zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, jehož cílem je zejména nahradit dosavadní systém poskytování náhrady škody, způsobené právnickým a fyzickým osobám, vzniklé v příčinné souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi a cvičeními, prostřednictvím krajského úřadu systémem přímého poskytování náhrady škody státem.

K části „B“ Legislativního plánu - dopisy JUDr. Josefa Babky, 1. náměstka hejtmana kraje, věcně příslušnému ministru, příp. vedoucímu jiného ústředního správního úřadu:

Od schválení Legislativního plánu se kraj průběžně, podle potřeby obrací na věcně příslušné ministry, vedoucí jiných ústředních správních úřadů a jiných orgánů a také na předsedu vlády s návrhy žádoucích změn právní úpravy - kraj touto cestou např. inicioval zpracování komplexního řešení problematiky sociálního bydlení, upozornil na nutnost zlepšení postavení osob se zdravotním postižením a navrhoval rovněž zjednodušení procesu uzavírání smluv v případech, kdy obce a kraje vstupují do majetkoprávních vztahů s Českou republikou, resp. jejími organizacemi a organizačními složkami, které hospodaří s majetkem České republiky či vykonávají svou činnost pro stát.

K části „C“ Legislativního plánu - připomínková řízení:

Kraj příslušné změny právních předpisů průběžně aktivně uplatňuje v rámci mezirezortních připomínkových řízení, kdy je jako připomínkové místo oslovován ze strany ministerstev a jiných ústředních správních úřadů se žádostí o stanovisko v souladu s Legislativními pravidly vlády. Návrhy, které kraj obdrží v rámci připomínkového řízení, jsou na vědomí a k případnému vyjádření zasílány rovněž tajemníkům obcí s rozšířenou působností na území kraje, řediteli Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, členům Pracovní skupiny pro legislativu a veřejnou správu Rady hospodářské a sociální dohody Moravskoslezského kraje a členům komise legislativní rady kraje. Výsledná stanoviska kraje jsou zasílána poslancům a senátorům zvoleným v územním obvodu kraje, zmocněnci vlády pro řešení problémů spojených s revitalizací Moravskoslezského kraje a Ústeckého kraje, předsedům politických klubů zastupitelstva kraje, členům Pracovní skupiny pro legislativu a veřejnou správu Rady hospodářské a sociální dohody Moravskoslezského kraje a členům komise legislativní rady kraje. Ročně se kraj vyjadřuje v rámci připomínkového řízení v průměru ke 250 návrhům právních předpisů a návrhům nelegislativní povahy.

Vedení kraje bude usilovat o změnu zákona o rozpočtovém určení daní tak, aby bylo dosaženo nového přerozdělení příjmů ze sdílených daní mezi jednotlivé kraje a byla tím odstraněna současná disproporce mezi kraji, kdy Moravskoslezský kraj inkasuje v přepočtu na 1 obyvatele nejnižší částku ze všech krajů.

Ministerstvo financí ve vazbě na společná jednání se zástupci krajů a se záměrem podpory regionů připravilo novelu zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, s cílem navrácení procentuálního podílu, kterým se kraje podílejí na výnosu daně z přidané hodnoty ze současných 7,86 % na 8,92 %, a to s účinností od 1. 1. 2016. Přestože vláda novelu zákona předložila Poslanecké sněmovně PČR již 25. 2. 2015, legislativní proces spojený s touto novelou byl ukončen teprve 16. 12. 2015, kdy Poslanecká sněmovna PČR souhlasila s pozměňovacími návrhy přijatými Senátem PČR, které se dotýkají výhradně obcí. Původně vedení kraje předpokládalo, že po schválení této novely, která navrátí krajům podíly na úroveň roku 2011, bude vhodné v rámci Asociace krajů České republiky (AKČR) otevřít diskusi týkající se procent, kterými se jednotlivé kraje podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daní. Podkladem pro možné nové přerozdělení příjmů ze sdílených daní mezi kraji a s tím související přípravu novely zákona č. 243/2000 Sb., by byla analýza zpracovaná Vysokou školou ekonomickou v Praze, dle které by podíl našeho kraje měl činit 10,91 % namísto současných 9,62 %. Vzhledem ke složitosti legislativního procesu spojeného se schvalováním příslušné novely zákona a zejména délce projednávání novel zákonů v Parlamentu ČR a dále skutečnosti, že se na podzim příštího roku uskuteční volby do krajských zastupitelstev, jeví se v tuto chvíli jako nejlepší začít usilovat o nové přerozdělení příjmů ze sdílených daní mezi kraji až na počátku roku 2017.

Obdobně přistoupíme k problematice zlepšování stavu životního prostředí tak, aby se finanční zdroje získané na základě vybraných poplatků od znečišťovatelů vždy přednostně realizovaly tam, kde zátěže vznikají.

Zastupitelstvo kraje rozhodlo dne 20. 6. 2013 o předložení návrhu na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Cílem předmětného návrhu zákona (sněmovní tisk č. 1094) bylo změnit poměr výnosů z poplatků
za znečišťování ovzduší ve prospěch krajů, a to tak, že od roku 2014 mělo být 90 % výnosu
z poplatků za znečišťování ovzduší příjmem kraje, na jehož území se nachází stacionární zdroj znečištění, a 10 % příjmem státního rozpočtu (oproti stávajícímu znění zákona, podle něhož je výnos
z poplatků za znečišťování do roku 2016 včetně příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky a od roku 2017 má být 65 % výnosu z poplatků za znečišťování ovzduší příjmem Státního fondu životního prostředí (SFŽP), 25 % příjmem kraje, na jehož území se stacionární zdroj znečišťování nachází, a 10 % příjmem státního rozpočtu).

Dne 24. 7. 2013 se návrhem zákona zabývala vláda a vydala k němu nesouhlasné stanovisko; zároveň uložila ministru životního prostředí se danou problematikou zabývat a vládě předložit návrh možného budoucího řešení určení poplatků za znečišťování ovzduší mezi SFŽP, kraje a státní rozpočet.
K 28. 8. 2013 byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky a u tohoto návrhu zákona tak podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny došlo k ukončení legislativního procesu. Ministerstvo životního prostředí předložilo vládě pro informaci na její schůzi konané dne 23. 4. 2014 materiál s názvem „Návrh možného budoucího řešení určení poplatků za znečišťování ovzduší mezi SFŽP ČR, kraje a státní rozpočet ČR“. Z materiálu vyplývá, že Ministerstvo životního prostředí po provedené analýze doporučuje ponechat současný stav, tj.: SFŽP jako výhradní příjemce výnosu z poplatků za znečišťování ovzduší do roku 2016 včetně a v zákoně již obsažené rozdělení výnosů z těchto poplatků od roku 2017.

K ukončení legislativního procesu došlo také v případě dalšího návrhu zastupitelstva kraje ze dne
20. 6. 2013 (sněmovní tisk č. 1095) na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jehož cílem bylo umožnit přímou kontrolu tzv. lokálních topenišť, tj. stacionárních zdrojů umístěných v rodinném domě, v bytě nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci, nejde-li o prostory užívané pro podnikatelskou činnost.

Ministerstvo životního prostředí předložilo následně vládě pro informaci na její schůzi konané dne 14. 7. 2014 materiál s názvem „Analýza problémů a možností řešení kontrolovatelnosti plnění povinností provozovatelů spalovacích stacionárních zdrojů umístěných v domácnostech z hlediska ochrany ovzduší“. Ze závěrů uvedených v materiálu vyplývá, že Ministerstvo životního prostředí je stejně jako Moravskoslezský kraj toho názoru, že je potřeba se znovu zabývat otázkou možnosti zavedení kontrol spalovacích stacionárních zdrojů i v soukromých obydlích a navrhuje předložit návrh úpravy zákona o ochraně ovzduší, který bude respektovat všechny principy ochrany ústavních práv a striktní podmínky pro možné omezení některého z nich. Ministerstvo životního prostředí zaslalo následně v červnu 2015 do připomínkového řízení návrh změny zákona o ochraně ovzduší, který danou problematiku řeší. Tato novela by měla nabýt účinnosti dnem 1. 5. 2016. Vláda předložila Poslanecké sněmovně tento návrh zákona dne 22. 12. 2015, jedná se o sněmovní tisk č. 678.

Provedeme revizi a zhodnocení stávajících obecně závazných vyhlášek a nařízení Moravskoslezského kraje s cílem jejich aktualizace.


V měsících červnu a červenci 2015 byla provedena komplexní revize vydaných právních předpisů Moravskoslezského kraje a také příslušných zákonných ustanovení, která obsahují zmocnění k jejich vydání. V současné době obsahují zákony 15 zmocnění k vydání nařízení kraje (v oblasti požární ochrany, životního prostředí, územního plánování a stavebního řádu, apod.) a 1 zmocnění k vydání obecně závazné vyhlášky kraje (vyhlašování závazné části plánu odpadového hospodářství kraje a její změny). Moravskoslezský kraj má na webové stránce http://www.msk.cz/cz/verejna_sprava/platne-pravni-predpisy-moravskoslezskeho-kraje-41271/ zveřejněny platné právní předpisy kraje, tj. nařízení a obecně závazné vyhlášky. Mezi platnými nařízeními jsou i ta nařízení, která byla vydána na základě zákonných zmocnění, která již současná právní úprava neobsahuje; protože však dosud nebyly vydány zákonem předvídané akty věcně příslušného ministerstva, jsou tato nařízení kraje stále platná. Nejčastěji využívaným zákonným zmocněním jsou ustanovení § 77a odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, na základě nichž kraj nařízením zřizuje přírodní parky a stanoví omezení využití jejich území, zřizuje přírodní rezervace nebo přírodní památky nebo jejich ochranná pásma a rovněž zrušuje tato zvláště chráněná území nebo ochranná pásma. V listopadu 2015 vydala rada kraje 2 nařízení kraje, a to nařízení kraje, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, a nařízení kraje, kterým se mění nařízení kraje, kterým se vydává Požární poplachový plán kraje.



Vzdělání, mládež a sport

Vzdělání, rozvoj vědy a výzkumu jsou investicemi do budoucna a také nezbytnou podmínkou
pro zvýšení konkurenceschopnosti i perspektivy podnikatelských aktivit na území kraje a životní úrovně jeho obyvatel. Proto budeme pokračovat v zajišťování moderní, dostupné a dobře financované veřejné sítě škol a školských zařízení a usilovat o trvalé zvyšování její kvality a budoucího uplatnění absolventů na trhu práce, nejlépe v našem kraji.

Proto především:

  • Stabilizujeme síť středních škol a vytvoříme v součinnosti se sociálními partnery mapu škol
    a oborů v Moravskoslezském kraji tak, aby oborově a kapacitně odpovídala poptávce trhu práce a demografickému vývoji obyvatelstva

Předpokladem stabilizace středního vzdělávání v kraji je racionální síť středních škol odpovídající dlouhodobému demografickému trendu – poklesu počtu žáků (ve školním roce 2015/2016 ve srovnání s rokem 2007/2008 celkový počet žáků ve středních školách a konzervatořích všech zřizovatelů a forem vzdělávání klesl o 22 148, tj. o cca 30,6 %, projekce do roku 2016/2017 pak předpokládá další mírný pokles). Nezbytným předpokladem zajištění ekonomické udržitelnosti vzdělávací soustavy v kraji je proto optimalizace sítě škol a školských zařízení, která v předchozích letech v kraji probíhala. V MSK postupně probíhala optimalizace institucionální a následně optimalizace oborová s cílem vytvoření racionální sítě škol a skladby oborů vzdělání s ohledem zejména na potřeby trhu práce a kvalitu vzdělávání. Výsledkem přizpůsobování vzdělávací nabídky demografickému poklesu a zajištění provázanosti oborové nabídky s požadavky trhu práce byly ve sledovaném období schválené optimalizační návrhy, jejichž výstupem bylo sloučení dvou základních škol s účinností od 1. 1. 2015 a převod jedné základní školy z kraje na obec a sloučení dvou středních škol s účinností od 1. 7. 2015. Síť škol a školských zařízení lze v současné době považovat za stabilizovanou. Průběžně je prováděna analýza oborové nabídky, naplněnosti tříd s důrazem na efektivní organizaci výuky - struktura oborů vzdělání na úrovni kraje, okresů i měst je provázaná s potřebami trhu práce a uplatnitelností absolventů daných oborů, větší důraz je kladen na přírodovědné a technické vzdělávání. V souvislosti s tím probíhá v úzké spolupráci s řediteli škol příprava nabídky oborů vzdělání pro jednotlivé školní roky, v roce 2015 rovněž za participace úřadu práce. Kraj současně dlouhodobě realizuje kroky na podporu kvality ve vzdělávání – vedle významných investic do zkvalitnění materiálně-technického vybavení škol realizuje také rozvojový program KVALITA, jehož cílem je systematické zjišťování výsledků vzdělávání žáků testováním a jejich následné využívání ke zkvalitňování poskytovaného vzdělávání; v roce 2014 rada kraje schválila pokračování realizace rozvojového programu Kvalita v letech 2014-2018. V  roce 2015 bylo realizováno testování žáků 1.a 3. ročníků v oborech vzdělání s maturitní zkouškou.

  • Prohloubíme spolupráci středních škol a zaměstnavatelů s důrazem na zvýšení přitažlivosti odborného a technického vzdělávání. K tomuto účelu využijeme také nově vybudovaný Svět techniky v Dolní oblasti Vítkovice

Spolupráce středních škol a zaměstnavatelů je v MSK podporována dlouhodobě, je deklarována rovněž ve strategickém dokumentu pro oblast vzdělávání, kterým je Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2012 a připravovaný Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2016. Důležitým dokumentem strategického partnerství podnikatelských subjektů, škol a dalších institucí v MSK, který si klade za cíl významně přispět k nepříznivé situaci na zdejším trhu práce, je Moravskoslezský pakt zaměstnanosti. Spolupráce středních škol a zaměstnavatelů je realizována jednotlivými školami, často prostřednictvím partnerství v projektech zaměřených na odborné vzdělávání nebo v rámci spolupráce v oblasti vzdělávání (účast zaměstnavatelů u závěrečných zkoušek, praktické vyučování žáků konané na pracovištích zaměstnavatelů), a také představiteli kraje mj. prostřednictvím účasti na jednáních se zástupci zaměstnavatelů. V červnu 2015 hejtman kraje podepsal za účasti partnerů z řad významných zaměstnavatelů, institucí a škol Regionální sektorovou dohodu pro Moravskoslezský kraj v oblasti zpracovatelského průmyslu, která má ambici mj. přispět k rozvoji spolupráce se zaměstnavateli a dalšími sociálními partnery a která si klade za cíl zajistit do budoucna dostatečný počet kvalifikovaných techniků a řemeslníků pro trh práce, zejména pro podniky zpracovatelského průmyslu, které tvoří klíčovou část pracovních míst i hrubého domácího produktu v kraji. K naplnění tohoto cíle by mělo přispět mj. fungování systému dalšího vzdělávání v oblasti technických profesí a kvalifikací a nastavení vzájemné spolupráce tří klíčových prvků trhu práce v kraji – zaměstnavatelů a zaměstnanců, vzdělavatelů a veřejné správy.

Kraj od srpna 2013 do konce června 2015 realizoval projekt Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Moravskoslezském kraji (NatTech MSK). Jednou z významných aktivit tohoto projektu bylo rovněž využívání prostor Světa techniky v Dolní oblasti Vítkovice pro realizaci vzdělávacích modulů a exkurze žáků středních i základních škol v kraji. V  průběhu realizace projektu v rámci této aktivity Svět techniky navštívilo více než 20 tis. žáků. Prostory Světa techniky byly rovněž v květnu 2015 dějištěm interaktivní konference NatTechPANEL; konference se zúčastnilo cca 700 žáků základních a středních škol z našeho kraje. Zapojení zaměstnavatelů do částí aktivit projektu umožnilo žákům kontakt s reálným pracovním prostředím, seznámit se s technologickými postupy pracovišť a s požadavky praxe, což pomohlo mj. usměrňovat představy žáků o skutečném světě práce. V průběhu realizace projektu bylo vytvořeno nebo inovováno 73 přírodovědných a technických učeben, do projektu bylo zapojeno přes 60 tisíc žáků.

Spolupráce středních škol i zaměstnavatelů funguje kromě jiného i v rámci projektů operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost (OP VK). V rámci globálních grantů (GG) OP VK byla jedna samostatná výzva v oblasti podpory 1.1 OP VK zaměřená výhradně na podporu a popularizaci technického a přírodovědného vzdělávání – byla to nejúspěšnější výzva v rámci GG OP VK.
Při realizaci grantových projektů byly navázány komunikační kanály spolupráce, fungují stáže škol ve firmách i exkurze žáků. Zároveň byly školy dovybaveny potřebným zařízením pro výuku technického
a přírodovědného vzdělávání. Realizace grantových projektů skončila na konci roku 2014. Vzhledem ke konci programovacího období, skončila i realizace globálních grantů Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Nové výzvy již vyhlašovány
nebyly.

  • Budeme zkvalitňovat podmínky pro výuku a vzdělání zlepšováním technického stavu budov
    a vybavení škol a školských zařízení využitím evropských fondů i finančních prostředků
    z rozpočtu kraje

Kraj systematicky podporuje zkvalitňování a modernizaci vzdělávání, materiálně-technického zázemí i vybavení pro výuku, a to jednak investicemi z krajského rozpočtu, jednak realizací projektů spolufinancovaných ze zdrojů EU. Jedná se zejména o prostředky čerpané prostřednictvím ROP, OP VK a OP ŽP v období 2007-2013 a ve stávajícím programovacím období 2014–2020 prostřednictvím IROP, OP VVV a OP ŽP. Mezi dlouhodobé a prioritní úkoly kraje patří podpora odborného, zejména technického a přírodovědného vzdělávání. V průběhu programovacího období 2007-2013 kraj realizoval projekt Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Moravskoslezském kraji (NatTech), na který bylo vyčerpáno přes 195 milionů Kč (realizace 2013-2015), a další individuální projekty v rámci OP VK v hodnotě téměř 68 mil. Kč, a dále přerozdělil dotace z globálních grantů ve výši 1,86 mld. Kč. V rámci ROP Moravskoslezsko bylo podpořeno celkem 26 projektů v celkové hodnotě cca 490 mil. Kč; v roce 2015 dobíhala realizace 11 projektů zaměřených především na zlepšení podmínek pro výuku v technických oborech, modernizaci výuky v přírodovědných a zdravotnických předmětech a v oblasti jazykového vzdělávání ve středních školách MSK. Kraj investuje významné prostředky do energetických úspor ve školách a školských zařízeních získané také v rámci OP ŽP. I přes obtížnou finanční situaci se podařilo alespoň částečně zajistit obnovu vybavení škol, a to zejména díky probíhající optimalizaci škol a úsporám vzniklým zateplením vybraných objektů, kdy uspořené prostředky jsou využity na dovybavení a obnovu stávajícího zařízení škol. V programovacím období 2007-2013 kraj realizoval 43 projektů s celkovými náklady cca 930 mil. Kč.

V roce 2015 už docházelo u globálních grantů Moravskoslezského kraje v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost k činnostem vedoucím k ukončení všech globálních grantů. Veškeré aktivity s nimi spojené (včetně financování) byly zcela ukončeny k 31. 12. 2015.

  • Všestranně podpoříme stáže a práci žáků, studentů i pedagogických pracovníků v zahraničí
    i u zahraničních zaměstnavatelů v kraji

K rozvoji mezinárodní spolupráce institucí ve vzdělávání přispívají mj. také projekty v rámci programu Partnerství Comenius Regio, v novém programovacím období Erasmus+. Problematika výměnných zahraničních stáží žáků a středních škol byla řešena v projektu Comenius Regio – Zvýšení uplatnitelnosti mladých lidí na evropském trhu práce – AJUSTE ve spolupráci s francouzským regionem Lotrinsko. Tento projekt byl v roce 2014 úspěšně ukončen a položil základy další spolupráce obou regionů i škol v této oblasti; v první polovině roku 2015 byly zahájeny práce na přípravě navazujícího projektu, opět ve spolupráci s regionem Lotrinsko,  zaměřeného na přípravu výměnných odborných stáží mezi žáky středních škol obou zemí.

  • Aktivně budeme spolupracovat s vysokými školami v regionu s cílem zachovat akreditaci vysokoškolských studijních programů, podporovat vědu a výzkum a jejich propojení s praxí, aby podnikatelské subjekty kraje mohly opřít svou perspektivu o naši vlastní technickou inteligenci

Kraj každoročně vyhlašuje rozvojový program Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji, jehož cílem je: podpora výzkumných a vývojových aktivit formou poskytování účelových dotací v oborech výzkumu: technické vědy, přírodní vědy, lékařské vědy. V roce 2015 tento dotační program doznal změn. Došlo k redukci dotačních titulů na jeden typ podpory. Cílem je podpořit realizaci projektů aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje, jejichž výsledky mají potenciál pro uplatnění v nových nebo podstatně zdokonalených výrobcích, technologiích, výrobních postupech a službách. V souvislosti s tím byl rozšířen okruh příjemců o malé, střední a velké podniky.

Dále je spolupráce podnikatelských subjektů a vysokých škol i nadále podporována prostřednictvím dotačního programu „Podpora podnikání“, jehož součástí je dotační titul „Inovační vouchery“, s cílem podpořit spolupráci a přenos znalostí mezi vysokými školami, případně výzkumnými organizacemi, malými a středními podniky v kraji, podpořit výzkumné a vývojové aktivity prostřednictvím poskytování neinvestičních dotací.

Sport je nejrozšířenější zájmovou a volnočasovou aktivitou. Má nenahraditelný vliv na zdravotní stav
a životní styl občanů všech věkových kategorií. Podporuje aktivní vztah mládeže k životu. Je také významnou formou reprezentace kraje a jeho pozitivního vnímání uvnitř i vně jeho hranic.
Proto garantujeme jeho systémovou podporu deklarovanou přijatým Programem podpory sportu
a pohybových aktivit občanů v Moravskoslezském kraji.

Samozřejmou součástí rozpočtu kraje budou dotační programy zaměřené na podporu významných sportovních akcí regionálního, celostátního, ale také mezinárodního charakteru, jako jsou Zlatá tretra, Davis Cup a Fed Cup. Podpoříme rovněž přípravu a rozvoj sportovních talentů i aktivně sportující občany kraje s důrazem na děti a mládež. Jako pilotní projekt pro tento účel podpoříme Centrum individuálních sportů. Zavedeme motivační dotační titul pro úspěšné reprezentanty v oblasti sportu.

V roce 2015 se budeme společně s krajskou metropolí podílet na pořádání MS v ledním hokeji
v Ostravě.

Záměry kraje v oblasti podpory sportu a pohybových aktivit občanů kraje vyplývají
ze strategického dokumentu Program podpory sportu a pohybových aktivit občanů Moravskoslezského kraje projednaného a schváleného jak radou, tak zastupitelstvem kraje v červnu 2012. Tyto záměry byly v roce 2015 naplňovány zejména vyhlášením dotačních programů na podporu regionálních, celostátních a mezinárodních akcí, na podporu pravidelné sportovní činnosti pro děti, mládež
a širokou veřejnost. Pro rok 2015 činila alokace dotačních programů na sport v MSK 15,2 mil. Kč. V neposlední řadě byla významně posílena i podpora Centra individuálních sportů Ostrava (CISO). Kraj vyčlenil celkem 3,5 mil. Kč na přípravu a rozvoj sportovních talentů nejen v rámci CISO, ale i v rámci České unie sportu. Další finanční prostředky byly určeny na realizaci MS v ledním hokeji, které se v našem kraji uskutečnilo v květnu 2015. Celkem se v letech 2013-2015 jednalo o 30 mil. Kč. Dále pokračuje podpora projektu Českého olympijského výboru - Olympiády dětí a mládeže a dalších významných akcí pořádaných v kraji – Zlatá tretra, Davis Cup apod.

IM, ŠMS - Vybrané investiční akce roku 2015

Vybrané dokončené významné investice:

  • Zateplení 26 škol a školských zařízení v kraji v úhrnné hodnotě cca 450 mil. v rámci projektu Energetické úspory ve školách a školských zařízeních zřizovaných Moravskoslezským krajem - III. etapa“ spolufinancovaného z OP ŽP

Vybrané investice realizované v roce 2015:

  • Zateplení 30 areálů škol a školských zařízení v kraji v úhrnné hodnotě cca 460 mil. v rámci projektu „Energetické úspory ve školách a školských zařízeních zřizovaných Moravskoslezským krajem - III. etapa“ spolufinancovaného z OP ŽP

  • výstavba 3 tělocvičen v Karviné, Frýdlantu nad Ostravicí a Opavě realizovaných v rámci projektů „Modernizace, rekonstrukce a výstavba sportovišť vzdělávacích zařízení“ spolufinancovaných z ROP v úhrnné hodnotě cca 172 mil. Kč.


Zdravotnictví

Kvalitní a dostupná veřejná zdravotní péče pro občany našeho kraje je a zůstane jednou z hlavních priorit, pro jejíž další perspektivu učiníme následující:

Zachováme páteřní síť nemocnic zřizovaných krajem a prohloubíme jejich spolupráci, abychom dosáhli co největších pozitivních efektů.

Jedná se o záruku poskytování zdravotní péče ve všech oborech bez potenciálního rizika omezování odborností či spektra lůžkové a ambulantní péče. Podpora zdravotní péče vedoucí k prodloužení zdravé délky života a podpora rozšíření a zkvalitňování geriatrické a následné péče. V oblasti ambulantní péče zaměření se na dostupnost nejen lékařů specialistů, ale zejména na poskytovatele všeobecného a dětského praktického lékařství a zubní specialisty. Podpora a stabilizace poskytovatelů zdravotní péče v hůře dostupných oblastech např. horských oblastech nebo s menší hustotou obyvatel.

Od dubna 2013, kdy došlo k významné změně v řízení nemocnic formou personální unie (řízení dvou nemocnic jedním managementem) i nadále pokračuje a rozvíjí se spolupráce nemocnic s odbornými garanty v oblasti zdravotní péče. Především práce na koncepcích jednotlivých odborností, řešeních a koordinaci ambulantního sektoru, laboratorního komplementu a ostatní zdravotní péče. Dále v rámci personálních unií probíhají procesně řízené společné nákupy materiálu, služeb, přístrojových investic, sanitních vozů, sjednocení auditů a dalších procesů. Přesvědčili jsme se, že nový způsob manažerského a organizačního řízení je souhrnem kroků, které s sebou přináší synergické efekty v oblasti ekonomické, personální, logistické a v neposlední řadě v oblasti poskytované zdravotní péče.

Finančními příspěvky zřizovaným nemocnicím jsou podporovány získávání a stabilizace absolventů lékařských fakult a absolventů oboru ošetřovatelství. Každoročně jsou krajským dotačním programem podporovány projekty ve zdravotnictví cílené do oblasti péče a pomoci handicapovaným spoluobčanům, seniorům a nemocným, na podporu osvěty, zvyšování zdravotní gramotnosti obyvatel, prevence a  zachování kvality života.


Za samozřejmost považujeme budování odborných center, zajištění jejich špičkového vybavení a důraz na přátelské prostředí pro pacienty. Příkladem modernizace areálů budou nové pavilony v Opavě
a Frýdku-Místku.


Kromě rekonstrukce pavilonu v nemocnici ve Frýdku-Místku a vybudování nového pavilonu interních oborů v Opavě byla dokončena rekonstrukce gynekologicko-porodnického oddělení v nemocnici v Karviné. Z dalších investic byly realizovány rekonstrukce operačních sálů v Nemocnici Třinec (78 mil. Kč vč. technologií), nákup 1.010 ks lůžek a matrací pro šest krajem zřizovaných nemocnic (46 mil. Kč), Krajský standardizovaný projekt Zdravotnické záchranné služby (10 mil. Kč), pořízení a implementace Komplexního informačního systému pro pracoviště operačních sálů a centrálních sterilizací – Medix (15 mil. Kč). V Sanatoriu Jablunkov proběhla rekonstrukce jednotky ošetřovatelské péče a léčebny dlouhodobě nemocných v hodnotě 20 mil., v Bílovecké nemocnici se zrealizovalo zateplení budov za 19 mil. Kč.


IM - Vybrané investiční akce roku 2015

Vybrané významné dokončené investice:

  • Pavilon chirurgických oborů v Nemocnici ve Frýdku-Místku, p.o. – 301 mil. Kč (stavební část)

  • Vybudování pavilonu interních oborů (Slezská nemocnice v Opavě) – 213 mil. Kč (stavební část)

  • Rekonstrukce gynekologicko-porodního oddělení v Nemocnici s poliklinikou Karviná - Ráj, p.o. – 30 mil. Kč

  • Rekonstrukce geriatrického oddělení v Nemocnici s poliklinikou Havířov, p.o. – 16 mil. Kč

Budeme důsledně dbát na časovou dostupnost zdravotnické záchranné služby prostřednictvím plánu plošného pokrytí výjezdových stanovišť a moderních vozidel zdravotnické záchranné služby.

Dle plánu plošného pokrytí výjezdových stanovišť Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje (ZZS MSK) je místně a časově plně dostupná přednemocniční neodkladná péče. Tato péče je neustále zkvalitňována budováním nových výjezdových stanovišť k podpoře rychlejších zásahů při záchraně lidských životů. V  roce 2014 jsme obnovili vozový park nákupem 8 sanitních vozů a v roce 2015 jsme pořídili 21 sanitních vozů z Integrovaného operačního programu. Personálně a technicky je činnost zdravotnické záchranné služby plně zajištěna.

Ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami budeme usilovat o udržení efektivní sítě ambulantních lékařů v celém kraji, tedy i v hůře dostupných oblastech – ať už jde o praktické lékaře pro dospělé
a děti, či o ambulantní specialisty.


Rámcové smlouvy se zdravotními pojišťovnami byly pro všechny krajské nemocnice uzavřeny, až na drobné výjimky, na pětileté období. Jedná se o záruku zachování oborů bez potenciálního rizika omezování jak odborností, tak spektra poskytované zdravotní péče, a to jak lůžkové tak ambulantní. Ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami a obcemi usilujeme o udržení efektivní sítě ambulantních lékařů v celém kraji, tedy i v hůře dostupných oblastech zejména u praktických lékařů pro dospělé
a děti. Vyjednává se finanční podpora od zdravotních pojišťoven a Ministerstva zdravotnictví (zvýšení kapitačních plateb, rezidenční místa) pro lékaře, kteří se podílejí na dalším vzdělávání mladých lékařů v oborech praktického lékařství. Je také připraven dotační program kraje na podporu primární péče v Moravskoslezském kraji. Po zkušenostech z roku 2014 uzavřel kraj v květnu 2015 smlouvu již dvouletou smlouvu na službu prohlídek těl zemřelých, tzv. koronera. Tato služba je občany v těžkých životních situacích vnímána velmi pozitivně a spolupráci s koronerem pozitivně hodnotí i Policie ČR.

Základní orientací bude tedy odbornost a kvalita poskytované veřejné zdravotní péče. Půjde nám
o plnou nabídku služeb a odborné péče. Sjednocení oblasti řízení kvality bude přínosem pro zdravotní personál a zejména pro klienty zdravotnických zařízení, naše občany. V tomto smyslu vytvoříme
i účinný nástroj zpětné vazby včetně ustavení pozice ombudsmana v jednotlivých krajských zdravotnických zařízeních. Naším cílem jsou spokojení a zdraví občané.

Lidské zdroje sehrávají nejvýznamnější úlohu v procesu poskytování zdravotní,
a ošetřovatelské péče. Jejich kvalita a odbornost je závislá právě na erudovaném
a motivovaném lékařském i nelékařském personálu. Vzdělaný personál je zárukou kvality
a odbornosti poskytované zdravotní a ošetřovatelské péče a základním předpokladem spokojeného občana. Sestra a další ošetřovatelský personál u lůžka jsou významným komunikativním místem s pacientem. Zde musí být zajištěna nekonfliktní a vstřícná komunikace, aby se pacient
v již oslabeném psychickém rozpoložení z důvodu nemoci, cítil bezpečně a dobře.

Byla prohloubena spolupráce v systému vzdělávání, akreditací odborností a metodické spolupráce. Akreditovaná pracoviště nemocnic v oblasti vzdělávání si vzájemně poskytují stáže pro lékaře bezúplatně. Dalším krokem v oblasti vzdělávání je zahájení spolupráce s Lékařskou fakultou Ostravské univerzity v Ostravě, a to poskytováním stipendií a stáží pro studenty v krajských zdravotnických zařízeních. Snahou je získání a udržení si absolventů pro práci lékaře v nemocnicích našeho kraje.

Pro nastavení kvality a bezpečnosti zdravotní a ošetřovatelské péče prochází nemocnice akreditačními a reakreditačními procesy, kdy po úspěšném obhájení obdrží certifikát „akreditace kvality“.

Pro zabezpečení zpětné vazby, eliminaci stížností a péče o občany byl v nemocnicích
k 1. 10. 2013 ustaven
statut ombudsmana. Zatímní působení ombudsmanů v krajských nemocnicích je hodnoceno velmi kladně občany, kteří nalezli jistotu v řešení svých podnětů, námětů, stížností či s poskytnutím případné rady a pomoci, jak svůj problém řešit.

Sociální politika, kultura a péče o památky

Hlavním vodítkem naší práce bude podpora ohroženým skupinám a garance rovných příležitosti
pro všechny občany kraje. Budeme nadále považovat oblast sociální politiky za jednu z priorit rady kraje. V následujícím období vidíme zásadní přístupy takto:

  • V úzké součinnosti s obcemi budeme realizovat udržitelný rozvoj sítě sociálních služeb cestou realizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji. Při vzniku nových služeb bude podporován zejména rozvoj terénních a ambulantních služeb, které lidem umožňují co nejdéle setrvávat v jejich přirozeném prostředí


Dne 11. 9. 2014 schválilo zastupitelstvo kraje v pořadí již třetí Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v MSK na léta 2015 – 2020 (SPRSS MSK). V rámci procesu rozvoje sociálních služeb na území kraje, který je realizován v souladu se SPRSS MSK, je záměrem kraje nastavit principy udržení a rozvoje síť sociálních služeb z hlediska její potřebnosti a nastavit tak základní parametry pro její účelné a efektivní financování z veřejných zdrojů.

K 1. 1. 2015 došlo k novelizaci zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, v rámci které byla mj. nově definována síť sociálních služeb, v platnost vstupují také nová pravidla pro financování sociálních služeb a rovněž je nově definována doba platnosti střednědobých plánů. V této souvislosti byla v první polovině roku 2015 zahájena příprava aktualizace SPRSS MSK, kdy mj. došlo k nastavení pravidel pro pravidelnou aktualizaci sítě sociálních služeb tak, aby síť byla schopná efektivně, a pružně reagovat na měnící se potřeby identifikované v procesu plánování sociálních služeb na území kaje.

S ohledem na probíhající změny v systému nastavování a financování sítě sociálních služeb schválilo zastupitelstvo kraje dne 25. 9. 2015 Aktualizaci Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2015 – 2020 (dále jen „Aktualizace SPRSS“). Aktualizace SPRSS reflektuje probíhající změny v oblasti plánování a financování sociálních služeb. Její součástí bylo schválení Přehledu sociálních služeb zařazených do krajské sítě sociálních služeb ke dni 1. 1. 2016. Dle Aktualizace SPRSS zastupitelstvo stanoví parametry krajské sítě sociálních služeb, kterými jsou: IČ, název poskytovatele, druh služby a její identifikátor. Rada kraje dle principů Aktualizace SPRSS pak dále definuje další detailnější parametry související s poskytováním sociálních služeb. Dne 17. 12 2015 zastupitelstvo kraje schválilo Nové znění přehledu sociálních služeb zařazených do Krajské sítě sociálních služeb ke dni 1. 1. 2016 dle principů Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2015 - 2020. Ve stejný den rada kraje schválila Nové znění přehledu v parametrech poskytování služby dle principů střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje.

V rámci organizace procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb vyvíjely v roce 2015 svou činnost pod vedením Pracovní skupiny pro vznik a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v MSK 6 pracovních skupin: Pracovní skupina pro transformaci v MSK, Pracovní skupina protidrogové prevence v MSK, Pracovní skupina pro naplňování Strategie integrace příslušníků romských komunit MSK, Pracovní skupina pro kvalitu sociálních služeb a Pracovní skupina pro tvorbu systému financování a Pracovní skupina pro plánování sociálních služeb obcí s pověřeným úřadem.

Kraj každoročně vyhlašuje dotační programy zaměřené na podporu sociálních služeb z rozpočtu kraje. Jedním z vyhlášených dotačních programů je Program rozvoje sociálních služeb v MSK, který podporuje rozvoj nových sociálních služeb. V rámci tohoto Programu bylo v roce 2014 přijato 43 žádostí s celkovým požadavkem na dotaci ve výši 3.128.200 Kč. Podpořeno bylo 21 projektů, s celkovým objemem finančních prostředků ve výši 1.500.000 Kč.

V roce 2015 bylo pro tyto účely vyčleněno 3.600.000 Kč. Bylo přijato celkem 39 žádostí s celkovým požadavkem na dotaci ve výši 4.025.800 Kč. Podpořeno dotací bylo 30 projektů s celkovým objemem finančních prostředků ve výši 2.755.800 Kč.

V souladu s novelou zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, přešlo financování sociálních služeb ze státu (MPSV) na kraje od 1. 1. 2015. Dotační prostředky nadále poskytuje státní rozpočet a objem prostředků vyčleněných pro jednotlivé kraje je dán koeficientem (podílem) stanoveným v zákoně. Pro MSK to činí 11,99 % z celkové vyčleněné částky a je to podíl ze všech krajů a hl. m. města Prahy nejvyšší. O rozdělování vyčleněných státních prostředků pro jednotlivé sociální služby a její poskytovatelé v MSK nově rozhoduje zastupitelstvo kraje v souladu se schválenými podmínkami. Celý náročný proces přechodu financování na kraje se podařilo úspěšně zvládnout.

Kraj v souladu se zákonem o sociálních službách vyhlásil a usnesením zastupitelstva kraje v září 2014 schválil „Podmínky dotačního Programu na podporu poskytování sociálních služeb pro r. 2015 a způsob rozdělení a čerpání dotace z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu“. Účelem realizace dotačního programu je finanční podpora poskytovatelů registrovaných sociálních služeb, jejichž potřebnost je vyjádřena ve Střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb v MSK na léta 2015 – 2020 a které jsou součástí sítě sociálních služeb v MSK.

Obdrželi jsme celkem 205 žádostí o poskytnutí dotace na 668 sociálních služeb v celkovém objemu požadovaných finančních prostředků ve výši 1.221.504.251 Kč.  Žádosti byly v souladu s podmínkami programu zhodnoceny a podpořeno bylo 638 sociálních služeb.

MPSV přidělilo kraji finanční prostředky v celkové výši 908.842.000 Kč, z této částky bylo minimálně 89.925.000 Kč určeno na platy, mzdy a jejich navýšení. Z této částky byla ponechána rezerva ve výši 24.740.000 Kč k financování např. nově vzniklých sociálních služeb (rozvoj), služeb s kapacitou navýšenou během roku, služeb, které nepodaly žádost v řádném kole dotačního řízení, k dofinancování sociálních služeb či k řešení specifických potřeb. Dotace se poskytuje ve dvou splátkách, přičemž k výplatě první splátky obdržel kraj finanční prostředky ve výši 545.305.200 Kč. Druhou splátku ve výši 363.536.800 Kč obdržel kraj v červnu 2015.

Na základě Dodatku k Rozhodnutí č. 1 o poskytnutí dotace z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu na rok 2015 byla dotace pro Moravskoslezský kraj navýšena o 93.522.000 Kč. Toto navýšení spolu s rezervou ponechanou v řádném kole dotačního řízení bylo v září zastupitelstvem kraje rozděleno v rámci dofinancování jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb. Celkem zastupitelstvo kraje v roce 2015 rozdělilo z kapitoly 313 – MPSV částku 1 002 364 000 Kč.

Pro zabezpečení stabilního fungování systému sociálních služeb v požadovaném rozsahu a kvalitě byl v roce 2014 a 2015 vyhlášen dotační Program podpory financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb v MSK. V roce 2014 byla pro tuto činnost alokována částka ve výši 4.232.000 Kč. Podpořeno dotací bylo 40 projektů 28 organizací, s celkovým objemem finančních prostředků ve výši 4.229.400 Kč. V roce 2015 bylo podpořeno 17 žádostí (23 sociálních služeb), v celkovém objemu finančních prostředků ve výši 2.480.000 Kč.

S Fakultou sociálních studií Ostravské univerzity v Ostravě uzavřel kraj Memorandum o spolupráci v sociální oblasti. Předmětem Memoranda je vyjádření společné vůle spolupracovat za účelem rozvoje v sociální oblasti. Cílem spolupráce je zejména vzájemná součinnost stran Memoranda v sociální oblasti v Moravskoslezském kraji a dále vytvoření prostoru pro komunikaci, konzultaci a spojování sil při rozvoji sociální oblasti. Strany se zavazují podporovat a vzájemně koordinovat aktivity v rámci dané oblasti.

V roce 2015 finišovalo čerpání prostředků z fondů Evropské unie za období 2007 – 2013 do sociální oblasti v MSK. Byla ukončena realizace individuálního projektu financovaného z Evropského sociálního fondu „Plánování sociálních služeb II“ zaměřený na podporu procesu plánování sociálních služeb na území kraje a jeho rozvoj.

V první polovině roku 2015 byla také zahájena příprava projektu zaměřeného na podporu procesu plánování sociálních služeb na území kraje. Mezi plánované aktivity patří vytvoření informačního systému, zohledňujícího podmínky pro financování, nastavení metodiky a proškolení poskytovatelů soc. služeb, dále podpora plánování sociálních služeb na vybraných obcích MSK a aktivity zaměřené na ověření efektivity poskytování služeb u vybraných poskytovatelů sociálních služeb. Financování projektu bude zajištěno prostřednictvím prostředků operačního programu zaměstnanost.

V roce 2013 byla společně s vybranými obcemi a NNO zahájena realizace projektu „Optimalizace služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji“, který byl podpořen částkou 219 mil Kč. V roce 2014 pokračovala realizace tohoto projektu a na počátku roku 2015 byla jeho realizace ukončena (byly financovány vybrané druhy služeb sociální prevence (např. azylové domy, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně terapeutické dílny, terénní programy, domy na půl cesty).

Z důvodu zajištění udržitelnosti projektu po léta 2015-2016 byl radou kraje v prosinci 2014 vyhlášen dotační program „Program zajištění dostupnosti vybraných sociálních služeb v Moravskoslezském kraji“. Pro tento program byla v rozpočtu kraje alokována částka ve výši 82 mil. Kč. Podpořeno dotací bylo 67 sociálních služeb 37 organizací poskytujících sociální služby dle zákona o sociálních službách, s celkovým objemem finančních prostředků ve výši 62.054.352 Kč.

V roce 2014 byl rovněž realizován grantový projekt z OP LZZ „Podpora péče o ohrožené děti“ ve výši 8,1 mil. Kč, v rámci kterého byla mj. vytvořena Metodika doporučených postupů v oblasti ochrany týraných, zanedbávaných a zneužívaných dětí. Tento projekt byl realizován i v roce 2015, jeho realizace byla úspěšně ukončena k 30. 9. 2015.

V rámci projektu byla zpracovaná rozsáhlá Analýza současného stavu náhradní rodinné péče (NRP) v MSK, kdy jde o první takto široce zpracovaný dokument.

Během projektu byla poskytována asistence a podpora 129 žadatelům o náhradní rodinnou péči zařazeným v evidenci.  Po dobu zprostředkování náhradní rodinné péče jim byla k dispozici osoba, která jim poskytovala průběžně podporu a pomoc a to až do doby uzavření dohody o výkonu pěstounské péče.

Proběhlo 6 dvoudenních setkání a navazujících jednodenních workshopů za účasti pracovníků SPOD, kdy výstupem  z této aktivity je metodický dokument Soubor doporučených postupů a příkladů dobré praxe.

Další aktivita projektu byla zaměřená na nastavení systémové spolupráce v oblasti péče a ochrany týraných, zanedbávaných a zneužívaných dětí – byla ustavena pracovní skupina z 25 zástupců pracovníků OSPOD OÚ ORP a KÚ MSK. V rámci činnosti skupiny se uskutečnilo 12 setkání, z toho polovina pod vedením odborných lektorů. Výstupem z činnosti pracovní skupiny je zpracovaná „Metodika doporučených postupů v oblasti ochrany týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí“.



  • Nástrojem provádění změn, které povedou k odstraňování bariér a vyrovnávání příležitostí
    pro osoby se zdravotním postižením bude naplňování
    Moravskoslezského krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením. Podpoříme také rozvoj sociálního podnikání, včetně založení vlastního sociálního podniku za účelem podpory zaměstnávání osob s handicapem

Radou kraje byl pro rok 2014 vyhlášen Dotační program na realizaci specifických opatření Moravskoslezského krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením,
na nějž bylo alokováno 1,8 mil. Kč z prostředků kraje. V rámci programu bylo přijato 32 žádostí s celkovým požadavkem na dotaci ve výši 3.173.400 Kč. Podpořeno bylo 17 projektů s celkovým objemem finančních prostředků ve výši 1.794.800 Kč. V roce 2015 bylo pro tento program vyčleněno 2.300.000 Kč. Bylo přijato 39 žádostí s celkovým požadavkem ve výši 4.902.200 Kč. Podpořeno bylo 18 projektů s celkovým objemem finančních prostředků ve výši 2.307.000 Kč.

V roce 2015 probíhalo vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením prostřednictvím průběžného naplňování aktivit Moravskoslezského krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na léta 2014 – 2020, probíhala jednání Komise pro občany se zdravotním postižením a odborné pracovní skupiny, složené ze zástupců zainteresovaných odborů krajského úřadu, v jejichž gesci jsou jednotlivé aktivity krajského plánu a za jejichž naplňování jsou jednotlivé odbory odpovědny.

Nadále probíhá spolupráce s Klastrem sociálních inovací a podniků (SINEC). Také byla realizována tři mezirezortní setkání – jedno zaměřené na podporu dětí se zrakovým postižením a jejich rodin, druhé na téma duševního onemocnění (realizováno ve spolupráci s odborem zdravotnictví KÚ) a třetí proběhlo jako úvodní setkání platformy k problematice lidí s poruchou autistického spektra. Kraj byl také hostitelem konference Národní rady osob se zdravotním postižením České republiky, která se věnovala problematice podpory pečujících osob.

Lidé se zdravotním postižením a osoby o ně pečující byli podporováni také prostřednictvím dílčích aktivit individuálních projektů např. projektu „Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III“. Prostřednictvím tohoto projektu, který byl ukončen k 30. 6. 2015, bylo uskutečněno 15 vícedenních pobytů pro rodiny s dětmi s postižením, a to konkrétně uživatelů služeb rané péče. Dále byl realizován putovní kulatý stůl po vybraných městech Moravskoslezského kraje (Ostrava, Karviná, Opava, Nový Jičín, Bruntál a Frýdek-Místek) k tématu podpory pečujících osob, za účasti zástupců poskytovatelů sociálních služeb, zástupců obcí, kde rodiny žijí a dalších subjektů (školství, Úřad práce apod.), které se nějakým způsobem angažují při řešení situace lidí, kteří pečují o člena své rodiny se zdravotním postižením.

Na základě výstupů a zjištění z tohoto i dalších individuálních projektů kraje je v současné době připraven k předložení nový individuální projekt kraje cíleně zaměřený na přímou podporu pečujících osob. Podpora bude realizována prostřednictvím pobytů pro celé rodiny, různých platforem setkávání, vzdělávání a přispění k fungování stávajících i nových svépomocných skupin.

V průběhu roku 2015 byl rovněž zpracován individuální projekt kraje „Podpora zkvalitnění a rozvoje služeb pro osoby s duševním onemocněním“, jehož předmětem je analýza dostupné podpory pro osoby s duševním onemocněním, zejména v oblasti sociální, zdravotní, zaměstnávání apod. především ve vztahu k dalšímu plánování rozvoje sociálních služeb specializovaných na oblast lidí s duševním onemocněním. Podpůrnými aktivitami projektu jsou činnosti zaměřené na zvýšení kvality stávajících dostupných služeb a to především v oblasti vzdělávání a peer konzultantů pro efektivnější začleňování osob s duševním onemocněním.

  • Záměrem kraje je zapojit do procesu transformace pobytových sociálních služeb kromě krajských příspěvkových organizací i další zadavatele a poskytovatele sociálních služeb. Budeme pokračovat v realizaci Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji (včetně transformace pobytových sociálních služeb). Umožníme tak lidem s postižením žít
    v důstojných podmínkách v přirozeném prostředí. Realizovat budeme investiční akce zaměřené na výstavbu a rekonstrukci domů pro osoby se zdravotním postižením, chráněná bydlení a další podporu humanizace domovů pro seniory a to s využitím prostředků z EU
    Kraj aktivně realizuje proces transformace pobytových sociálních služeb a spolupracuje i s ostatními subjekty v regionu, čehož je příkladem organizační struktura pracovních skupin zaměřených na transformaci. V roce 2015 pokračovala činnost Pracovní skupiny pro transformaci v Moravskoslezském kraji, Pracovní skupiny pro transformaci péče o děti a Pracovní skupiny organizací zapojených do transformačního procesu.

V roce 2015 pokračovaly systémové procesy vedoucí k deinstitucionalizaci a transformaci péče pro lidi se zdravotním postižením na území kraje. V rámci procesu je vytvářena síť podpůrných služeb, které umožňují lidem s postižením žít maximálně samostatný život v běžné společnosti. V průběhu roku byl proces organizačně řízen Pracovní skupinou pro transformaci v Moravskoslezském kraji a podpořen činností dalších dvou pracovních podskupin.

Otevřenost v zapojení dalších subjektů do transformačního procesu je vyjádřena i v rámci klíčových aktivit individuálního projektu „Podpora procesu transformace pobytových sociálních služeb v Moravskoslezském kraji II“, který byl v roce 2013 podpořen ve výši 12,9 mil. Kč. V roce 2014 i v roce 2015 probíhala jeho realizace  a úspěšně byl ukončen v říjnu 2015. Následně byla zahájena příprava dalšího krajského navazujícího individuálního projektu.

V rámci vyhlášeného dotačního Programu na podporu zvýšení kvality sociálních služeb poskytovaných v MSK bylo v roce 2014 přijato 34 žádostí s celkovým požadavkem na dotaci ve výši 3.684.500 Kč. Podpořeno bylo 9 projektů s celkovým objemem finančních prostředků ve výši 790.800 Kč.

V roce 2015 byla vyčleněna částka ve výši 2.862.200 Kč. Bylo přijato celkem 55 žádostí s celkovým požadavkem na dotaci ve výši 7.493.300 Kč. Podpořeno bylo 21 projektů, s celkovým objemem finančních prostředků ve výši 2.854.900 Kč.

Finanční podpora z prostředků EU:

V roce 2015 byla ukončena realizace 10 investičních projektů, které byly podpořeny v rámci Integrovaného operačního programu anebo Regionálního operačního programu v celkovém finančním objemu převyšujícím 160 mil. Kč.

V rámci programovacího období 2007 – 2013 bylo k 31. 12. 2015 bylo zrealizováno v příspěvkových organizacích kraje cca 50 investičních akcí (z ROP, IOP i krajského rozpočtu) ve finančním objemu cca 1 mld. Kč. A zároveň bylo zrealizováno 15 krajských individuálních projektů z prostředků ESF rovněž v objemu cca 1 mld. Kč.

  • Aktivity, které směřují k integraci obyvatel vyloučených lokalit do většinové společnosti
    a ke snižování či eliminaci nežádoucích dopadů páchání trestné činnosti či zneužívání návykových látek na většinovou společnost budeme řídit a koordinovat naplňováním
    Strategie protidrogové politiky, Koncepce prevence kriminality a Strategie integrace romské komunity

V roce 2013 byla zahájena realizace individuálního projektu „Podpora služeb v sociálně vyloučených lokalitách II“, který navazuje na předchozí projekt. Je realizován v objemu 33 mil. Kč. Realizace tohoto individuálního projektu byla ukončena k 30. 6. 2015. V rámci projektu bylo podpořeno 11 organizací, které poskytly své služby celkem 1 999 klientům.  

V roce 2013 byl schválen třetí individuální projekt kraje s názvem „Podpora sociálních služeb v sociálně vyloučených lokalitách III“, který podporuje realizaci sociálních služeb a aktivizační činnosti s komunitními prvky a mobilní terénní týmy. V roce 2014 byla zahájena jeho realizace, a to v objemu cca 15 mil. Kč. K 30. 6. 2015 byla ukončena realizace také tohoto individuálního projektu, vyjma aktivity sociálně aktivizačních činností s komunitními prvky. Koordinátoři této aktivity působili až do září 2015 v lokalitách ve Frýdku-Místku, Bruntále a Ostravě – Kunčičkách. V rámci projektu bylo podpořeno 7 organizací, které spolu s pracovníky terénních mobilních týmů poskytly své služby celkem 547 klientům.

V průběhu roku 2015 byl připravován na aktivity komunitních pracovníků navazující krajský individuální projekt „Podpora komunitní práce v Moravskoslezském kraji“.

V  roce 2014 byly vyhlášeny 2 dotační programy z rozpočtu MSK zaměřené na podporu aktivit příslušníků národnostních menšin a na podporu komunitní práce na území sociálně vyloučených lokalit. Jedná se o dotační programy „Program na podporu aktivit příslušníků národnostních menšin žijících na území MSK“ (alokovaná částka 1 mil. Kč) a „Program na podporu komunitní práce a odstraňování následků sociálního vyloučení“ (alokovaná částka 700 tis. Kč).

V rámci Programu na podporu aktivit příslušníků národnostních menšin žijících na území MSK bylo v roce 2014 přijato 23 žádostí s celkovým požadavkem na dotaci ve výši 1.405.000 Kč. Podpořeno bylo 16 projektů s celkovým objemem finančních prostředků ve výši 957.500 Kč.

V roce 2015 bylo pro tyto účely vyčleněno 1.000.000 Kč. Bylo přijato 30 žádostí s celkovým požadavkem na dotaci ve výši 1.863.700 Kč. Podpořeno bylo 17 projektů s celkovým objemem finančních prostředků ve výši 1.000.000 Kč.

V rámci Programu na podporu komunitní práce a na zmírňování následků sociálního vyloučení v sociálně vyloučených lokalitách MSK bylo v roce 2014 přijato 12 žádostí s celkovým požadavkem na dotaci ve výši 718.100 Kč. Podpořeno bylo 10 projektů s celkovým objemem finančních prostředků ve výši 598.100 Kč.

V roce 2015 bylo pro tyto účely vyčleněno 700.000 Kč. Bylo přijato 11 žádostí s celkovým požadavkem na dotaci ve výši 708.300 Kč. Podpořeno dotací bylo 9 projektů s celkovým objemem finančních prostředků ve výši 548.300 Kč.

V  roce 2014 pravidelně jednala Pracovní skupina pro naplňování Strategie integrace romské komunity žijící na území MSK, kdy pracovala na aktualizaci této strategie. Dne 11. 9. 2014 zastupitelstvo na svém zasedání schválilo Strategii integrace romské komunity MSK na období 2015 – 2020.

Tato pracovní skupina jednala pravidelně i v roce 2015 a pracovala na naplňování jednotlivých opatření Strategie integrace romské komunity MSK na období 2015 – 2020.

V  roce 2014 pravidelně jednala Pracovní skupina protidrogové prevence v MSK, která pracovala na aktualizaci Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období let 2015 – 2020, která byla schválena zastupitelstvem kraje dne 11. 9. 2014. Tato pracovní skupina jednala pravidelně i v roce 2015 a pracovala na naplňování jednotlivých aktivit vymezených ve Strategii protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období let 2015 – 2020.

V roce 2014 byly z rozpočtu kraje (v rámci Programu protidrogové politiky kraje) podpořeny terénní programy pro osoby závislé na návykových látkách, kontaktní centra a pobytové služby pro léčbu a doléčování drogových závislostí v celkovém objemu 2,3 mil. Kč, konkrétně bylo podpořeno 9 projektů.

V roce 2015 byly z rozpočtu kraje (v rámci Programu protidrogové politiky kraje) podpořeny terénní programy pro osoby závislé na návykových látkách, kontaktní centra a pobytové služby pro léčbu a doléčování drogových závislostí, včetně závislosti na alkoholu a gamblingu v celkovém objemu 3.231.400 mil. Kč, konkrétně bylo podpořeno 14 projektů.

V roce 2014 byla zahájena realizace individuálního projektu kraje Specifické intervence pro mladistvé uživatele návykových látek, jehož cílem je rozšířit služby protidrogové prevence i pro cílovou skupinu mladistvých. Projekt v celkové hodnotě 7 mil. Kč byl ukončen v září 2015. Realizací projektu se podařilo posílit terénní sociální práci s mladistvými experimentátory s návykovými látkami ve vybraných městech kraje a zajistit kontinuální případové intervence pro mladistvé uživatele návykových látek, pro jejich rodiny a blízké v Moravskoslezském kraji.

V roce 2014 bylo v rámci vyhlášeného dotačního programu na podporu neinvestičních aktivit z oblasti prevence kriminality vyčleněno 0,5 mil. Kč. Bylo přijato 15 žádostí s celkovým požadavkem na dotaci ve výši 655.400 Kč. Podpořeno bylo 11 projektů, s celkovým objemem finančních prostředků ve výši 500.000 Kč. V roce 2015 byl opět vyhlášen dotační program na podporu neinvestičních aktivit z oblasti prevence kriminality, kdy bylo podpořeno 17 projektů s celkovým objemem finančních prostředků ve výši 833.700 Kč.

V roce 2015 proběhla dvě jednání pracovní skupiny prevence kriminality, na prvním byly za účasti zástupce Odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra posuzovány projekty obcí podané do Programu prevence kriminality 2015 (dotační program MV) a na druhém pak byli členové pracovní skupiny seznámeni s konečnými výsledky.

V roce 2015 získal z tohoto dotačního programu dotaci také MSK a to ve výši 308 tis. Kč na realizaci projektu „Resocializační program MSK 2015“. Cílem tohoto projektu je předcházení recidivy u osob, které se dopustily protiprávního jednání pomocí terapeutické práce a doprovodu mentora.

V sídle kraje se v listopadu 2015 pod záštitou náměstka hejtmana kraje konala konference k projektu za účasti manažerů prevence kriminality, kurátorů pro dospělé a mládež, pracovníků středisek probační a mediační služby, pracovníků věznic a členů pracovní skupiny prevence kriminality MSK.

V roce 2015 uzavřelo několik měst v kraji dohodu o spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování. Cílem těchto dohod je spolupráce při řešení problematiky sociálně vyloučených lokalit.

Systematicky budeme podporovat kulturní aktivity včetně folklóru, péče o památky i kulturní
a industriální dědictví. Podporu a rozvoj těchto oblasti dosáhneme zejména tím, že:

  • Budeme prosazovat, aby se kultura stala dostupnější široké veřejnosti i všem věkovým skupinám na celém území kraje. Dotační politiku kraje proto zaměříme na projekty a festivaly, které mají krajský a nadregionální charakter, protože zajišťují prezentaci umění produkovaného regionálními umělci v zahraničí nebo přinášejí obohacení občanům Moravskoslezského kraje uměleckou produkcí ze zahraničí

V roce 2015 kraj pokračoval v přímé podpoře různorodých kulturních aktivit realizovaných pro širokou veřejnost včetně znevýhodněných skupin obyvatel. Důležitým nástrojem podpory kultury byl i v roce 2015 krajem každoročně vyhlašovaný dotační program „Program podpory aktivit v oblasti kultury“, v rámci kterého bylo v prvním pololetí 2015 podpořeno 29 nejrůznějších projektů z celého území našeho kraje, mezi jinými např. „Kino na hranici - Kino na Granicy 2015“, „OstravaPhoto 2015“, „Klaunosanatorium - Klauni z Balónkova jedou za dětmi do nemocnic“, „Ostravská muzejní noc 2015“, „Všechny barvy duhy IX“ nebo „Mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse 2015“. Díky červnovému navýšení prostředků alokovaných v rozpočtu kraje na tento program byly následně poskytnuty dotace na 15 dalších kvalitních projektů. V průběhu roku 2015 byly schváleny také individuální dotace na zajímavé a přínosné kulturní projekty: např. „Repríza festivalu Tanec a handicap v Ostravě“, „Magičtí Lucemburkové“ či „Irský kulturní festival 2015“. Dále byly krajem podpořeny tradiční kulturní akce krajského a nadregionálního významu, a to nejen finančně, ale i formou záštity představitelů kraje nad jejich konáním. Konkrétně se jednalo např. o Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj, festival Colours of Ostrava, Letní Shakespearovské slavnosti, Mezinárodní folklorní festival Slezské dny, Svatováclavský hudební festival nebo Gorolski Święto. Na hradě Sovinci se v říjnu 2015 uskutečnil závěrečný gastrofestival Jak šmakuje Moravskoslezsko. Podpora byla směřována rovněž na činnost všech profesionálních divadel a profesionálního symfonického orchestru, z rozpočtu kraje bylo hrazeno i zajištění regionálních funkcí knihoven.

Významně se na veřejném dění podílelo 7 příspěvkových organizací zřizovaných krajem v oblasti kultury, které v regionech zásadním způsobem obohacují kulturní a společenský život. Patří mezi ně 4 muzea, která působí ve 27 pobočkách ve 23 městech a obcích kraje. Zde bylo připraveno pro návštěvníky cca 60 stálých či dlouhodobých expozic. Celkově připraví ročně cca 120 výstav a přes 1000 kulturně společenských akcí.

V roce 2015 byly stěžejními projekty směřujícími na oživení 2 z těchto poboček: „Hrad Sovinec – zpřístupnění barokního opevnění a podzemní chodby“ a „Archeopark Chotěbuz – 2. část“, na které byla schválena finanční podpora z ROP.

Předmětem realizace prvního projektu bylo vytvoření nové návštěvnické trasy zpřístupňující hradní příkop a část jedinečné podzemní chodby vedoucí k vysunuté hlásce Lichtenštejnce, čímž došlo k zatraktivnění hradu, zvýšení jeho konkurenceschopnosti a vytvoření nových pracovních míst. Zpřístupněním hradního opevnění se rozšířila nabídky kulturních aktivit - např. vojenská ležení a bitvy, soutěže v historických i současných vojenských disciplínách. Výsledným produktem akce je zpřístupnění více než 80 m unikátní podzemní chodby a hradního příkopu, ze kterého si může návštěvník prohlédnout zrekonstruované opevnění hradu.

Cílem druhého projektu bylo dokončení vybudování Archeoparku, jehož zásadní částí byla výstavba školícího a vzdělávacího střediska za účelem prezentace výsledků vědeckých a historických výzkumů formou populární ukázky historických souvislostí a tradičního způsobu života místního obyvatelstva v období 5. a 6. století př. n. l. a v období od 8. stol. do 1. poloviny 11. století široké i odborné veřejnosti. Součástí byla realizace kopie historických objektů, zajištění přístupové cesty pro obsluhu a imobilní návštěvníky a také dobudování související infrastruktury.

Obě akce se podařilo úspěšně ukončit v plánovaných termínech. Všechny výše zmiňované aktivity směřovaly k tomu, aby kulturní akce byly dostupnější pro všechny skupiny obyvatel v kraji, napomohly k uchování tradic, významně přispěly k rozvoji kulturního života v celém našem regionu i zvýšení povědomí o naší kultuře v zahraničí.

  • Zpracujeme Koncepci podpory živé, zážitkové kultury, včetně akcentu na rozvoj regionálního folklóru a podporu kulturních aktivit národnostních menšin

Základním dokumentem v této oblasti je Koncepce podpory kultury v Moravskoslezském kraji na období 2014 – 2020 schválená zastupitelstvem kraje v prosinci 2013. V červnu 2014 byla zastupitelstvem schválena Koncepce rozvoje veřejných a informačních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2014 – 2020. Jedním z opatření koncepce bylo připravit podmínky pro ocenění knihovny či knihovníka roku. To se podařilo v roce 2015 realizovat a poprvé byla v kraji udělena cena Knihovnická K2. Smyslem této ceny je podpora a motivace aktivních knihovníků a veřejných knihoven působících v kraji. Cena byla v daném roce udělována v kategorii Knihovna Moravskoslezského kraje. Slavnostní předání ocenění Knihovna Moravskoslezského kraje 2015 proběhlo dne 7. 10. 2015 při příležitosti Týdne knihoven. Cenu za přínos k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb předali Ing. RSDr. Svatomír Recman, náměstek hejtmana kraje pro kulturu a sociální věci, a Ing. Lea Prchálová, ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě Městské knihovně v Krnově, příspěvkové organizaci. V příštím roce proběhne udělení ocenění Knihovník/Knihovnice Moravskoslezského kraje za nadstandardní aktivity spojené s řízením a modernizací veřejné knihovny.

V roce 2015 pracovní skupina složená ze zástupců krajem zřizovaných muzeí a galerie a zástupce oddělení kultury a památkové péče krajského úřadu připravila Koncepci muzejnictví v Moravskoslezském kraji na období 2015 – 2020, jejímž strategickým cílem je podpora efektivního a hospodárného rozvoje muzejnictví na území Moravskoslezského kraje v časovém horizontu do konce roku 2020. Konkrétně se jedná o  vytvoření příznivějších podmínek pro komplexní péči o sbírkový fond včetně jeho systematického budování, odborného zpracování a prezentace, dále zajištění optimálních podmínek pro poskytování vysoce kvalifikovaných veřejných kulturních služeb v přívětivém prostředí.

Zpracujeme projektovou dokumentaci na rekonstrukci a dostavbu Galerie výtvarného umění v Ostravě a připravíme také adekvátní prostory pro depozit a prezentaci kulturního dědictví evropského významu

Architektonickou studii řešící připravovanou stavbu „Galerie výtvarného umění v Ostravě – dostavba a rekonstrukce Domu umění – galerie 21. století“ zpracoval Ing. arch. Josef Pleskot.
V roce 2015 pokračovala projektová příprava a inženýrská činnost k zajištění územního rozhodnutí o umístění stavby a stavebního povolení.

Budeme řešit získání vlastního sídla Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě za podmínky zajištění vícezdrojového financování, zejména s finanční účastí státu

V prvním pololetí roku 2015 probíhala jednání o variantě řešení, v rámci kterého by byla krajská vědecká knihovna umístěna v areálu Dolní oblasti Vítkovic. Jednání se účastnili zástupci vedení kraje a úřadu. průběhu zasedání zastupitelstva kraje, které se konalo dne 25. 9. 2015, bylo rozhodnuto, že pro členy zastupitelstva kraje bude uspořádáno pracovní jednání (seminář), které bude věnováno výstavbě krajské vědecké knihovny a na kterém by byla popsána geneze dosud realizovaných aktivit v dané věci ze strany Moravskoslezského kraje. Pracovní jednání se konalo dne 25. 11. 2015. Kroky ze strany kraje v přípravě výstavby knihovny vyhodnotil Ing. RSDr. Svatomír Recman, náměstek hejtmana kraje, a možnou variantu umístění nové knihovny v místě vysoké pece č. 6 v Dolní oblasti Vítkovice prezentoval v širších souvislostech Ing. arch. Josef Pleskot, autor navrhovaného záměru. Všichni zúčastnění měli možnost podrobně prodiskutovat veškerá pro i proti předmětné akce.

Na výjezdním zasedání vlády ČR konaném v Moravskoslezském kraji dne 22. 7. 2015 bylo ze strany kraje navrženo projednat možnost finanční spoluúčasti státu na výstavbě budovy krajské vědecké knihovny a tím splnění závazku plynoucího z minulých usnesení vlád ČR k výstavbě a financování novostavby Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě z roku 2008 a 2010. Na jednání vlády ministr kultury vyjádřil ochotu o uvedené problematice jednat.

V září 2015 se na Ministerstvu kultury uskutečnilo jednání hejtmana kraje Miroslava Nováka a náměstka hejtmana Ing. RSDr. Svatomíra Recmana s ministrem kultury Mgr. Danielem Hermanem o možné podpoře výstavby krajské vědecké knihovny ministerstvem kultury. Ministr vyjádřil podporu záměru Moravskoslezského kraje umístit vědeckou knihovnu do areálu národní kulturní památky Dolní oblast Vítkovice. V tomto směru oběma zúčastněnými stranami bylo vydáno společné tiskové prohlášení.

  • Dokončíme stavbu Malé scény Těšínského divadla v Českém Těšíně, včetně potřebného zázemí pro herce i návštěvníky

Dokončení stavby Malé scény Těšínského divadla v Českém Těšíně bylo plánováno na říjen roku 2013.  Zásadní posunutí termínu dokončení nastalo z důvodu havárie v srpnu 2013, kdy během přívalového deště došlo k zatečení vody přes sprchovou vpust do stavby. Byly přerušeny práce na části díla. Následně nastaly problémy na straně dodavatele stavby společnosti VOKD, a.s., když se společnost v červnu 2014 dostala do úpadku. V srpnu 2014 byla ze strany kraje od VOKD, a.s. převzata pouze část dokončené stavby. V říjnu 2014 byla od společnosti Intersono SG a.s. (původní subdodavatel stavby – část jevištní technologie) krajem převzata zpráva vyhodnocující škodní událost z r. 2013 a obsahující návrh na odstranění škod.

V únoru 2015 byl kraji předán znalecký posudek, který posuzoval, zda je rozestavěná stavba a hlavně divadelní technika natolik jedinečným dílem, že ho může dokončit pouze dodavatel, který tuto část stavby prováděl. Zmíněný znalecký posudek závěrem uvádí, že rozestavěná stavby „Těšínské divadlo - Malá scéna“ jedinečným dílem je. Závěr znaleckého posudku byl konzultován z hlediska technického, ale i s odborníky v oblasti veřejných zakázek a názory těchto odborníků se zcela neztotožňovaly se závěrem znaleckého posudku, doporučeno bylo proto provést výběr zhotovitele rozestavěné stavby formou otevřeného řízení s uveřejněním.

Následně byla připravena zadávací dokumentace a v květnu 2015 uběhla lhůta oznámení předběžných informací. Předmětem této veřejné zakázky má být dokončení rozestavěné stavby, zaměření a průzkum rozestavěné stavby, průzkum škod po zatopení v roce 2013 včetně návrhu jejich odstranění, kdy toto všechno má být zapracováno formou aktualizace původní projektové dokumentace stavby. Do konce roku 2015 se však nepodařilo dodatek k původní smlouvě, díky neustálým průtahům a požadavkům ze strany zpracovatele PD, uzavřít. Tím je blokováno řešení této investiční akce a její dokončení ze strany Moravskoslezského kraje. Řešení kauzy se kraj a vedení Těšínského divadla nadále intenzivně věnuje.

V roce 2015 probíhala jednání s původním zpracovatelem projektové dokumentace za účelem ve věci zajištění úpravy zadávací dokumentace na výběr nového zhotovitele stavby.  

  • Budeme spolupracovat na revitalizaci památkově chráněných industriálních objektů i jejich souborů, aby se dařilo jejich "oživení" a zpřístupnění veřejnosti prostřednictvím sdružení právnických osob "Dolní oblast Vítkovice" a "Trojhalí"

V roce 2015 byla dokončena obnova několika objektů v areálu dolu Hlubina. Konkrétně se jedná o tzv. staré koupelny, sklad MTZ, kompresorovnu, průběžnou jídelnu, rozvodnu, které nově slouží ke kulturním a společenským účelům (ateliéry, kluby, minikino, aj.). Dokončena byla také nástavba vysoké pece č. 1 (kavárna a vyhlídková plošina). Z části bývalých tzv. nových koupelen vznikl hudební klub „Heligonka“. Zároveň byla zahájena obnova strojovny pro účely vzniku horolezecké stěny včetně zázemí. V areálu Dolní oblasti Vítkovic byla navíc započata obnova vodárenské věže (není součástí národní kulturní památky). Krajský úřad je orgánem, kterému přísluší péče o národní kulturní památky v kraji. U výše uvedených akcí obnovy spolupracuje úřad s majiteli předmětné národní kulturní památky.

Titul „Stavba roku 2015“ získaly hned dvě realizace z areálu národní kulturní památky Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren“ v Ostravě, a to „Vysoká pec č. 1 – Nástavba“ (autor Ing. arch. Josef Pleskot) a „Zpřístupnění a nové využití NKP hlubina“ (autoři Ing. Milan Šraml, Ing. arch. Jan Malík).

Kraj se stal členem zájmového sdružení právnických osob Trojhalí Karolina již v roce 2011.
Od té doby se aktivně podílí ve všech orgánech sdružení (správní rada, dozorčí rada, předsednictvo) na jeho řízení a rozvoji. Do provozu budov Trojhalí Karolina vkládá 5 mil. Kč ročně v podobě členského příspěvku. Od srpna 2012 do července 2014 bylo hlavním cílem podílet se na úspěšném průběhu rekonstrukce historických budov Trojhalí Karolina v centru Ostravy. Dalším cílem zároveň byla příprava na budoucí provoz v podobě unikátního multifunkčního centra, ve kterém najde veřejnost prostor
pro sport, kulturu, ale i své vlastní aktivity a záliby. 11. července 2014 pak byly budovy Trojhalí Karolina zprovozněny a otevřeny veřejnosti – od této chvíle se v budovách rozvíjí provoz běžného komerčního sportoviště, kdy jeho vytíženost průběžně roste, a provoz zastřešeného náměstí, tj. veřejného prostoru, který je standardně a trvale otevřen pro veřejnost a její vlastní aktivity (plní tak určitý komunitní charakter) a lze jej využít i pro komerční pronájem pro aktivity typu koncert, veletrh
nebo firemní akce.


IM - Vybrané investiční akce roku 2015

Vybrané dokončené významné investice:

  • Novostavba objektu chráněného bydlení v Osoblaze – 11 mil. Kč

  • Novostavba Domova pro osoby se zdravotním postižením ve Vrbně pod Pradědem – 21 mil. Kč

  • Rekonstrukce objektu DOZP v Opavě na Denisově náměstí – 14 mil. Kč

  • Novostavba objektu domova pro osoby se zdravotním postižením v Opavě, ul. Holasická – 10 mil. Kč

  • Novostavba domova pro osoby se zdravotním postižením Benjamín v Havířově – 31 mil. Kč

  • Rekonstrukce budovy č.p. 620, ul. Karola Sliwky, Karviná – 6 mil. Kč

  • Archeopark Chotěbuz – 2. část – 41 mil. Kč

  • Rekonstrukce objektu na chráněné bydlení v Rýmařově – 19 mil. Kč

  • Rekonstrukce objektu DOZP v Opavě, Na Pomezí č. p. 76 – 9 mil. Kč

  • Domov Bílá Opava, příspěvková organizace, rekonstrukce domova pro seniory na ul. Rooseveltova – 28 mil. Kč

  • 4. etapa transformace organizace Marianum - DOZP Karviná - 17 mil. Kč

  • Poradna pro pěstounskou péči v Ostravě – 25 mil. Kč

  • Rekonstrukce objektu v Českém Těšíně na chráněné bydlení – 10 mil. Kč

  • Transformace zámku Dolní Životice A - Horní Benešov, novostavba – 24 mil. Kč

  • Výstavba DOZP ve Studénce – 230 mil. Kč

Investice a majetek, cestovní ruch, územní plán

Pomocí vícezdrojového financování (státní rozpočet, vlastní zdroje, fondy EU) zajistíme efektivní správu majetku kraje. Vhodně zvolenými investicemi jej budeme zhodnocovat ve všech svěřených oblastech. Důraz budeme klást na efektivní nakládání s energiemi používanými pro provoz budov
ve vlastnictví kraje. K naplnění tohoto záměru použijeme následující nástroje:

  • Budeme pokračovat v investicích do energetických úspor u nemovitostí ve vlastnictví kraje

  • Kraj představíme jako oblast investičních příležitostí v rámci ČR i v zahraničí

Z území Moravskoslezského kraje budeme nadále vytvářet atraktivní destinaci pro pobyt v letní i zimní sezóně. Podporovat budeme oblast takových poskytovaných služeb, které zůstávají v kraji a nebudou se přesouvat jinam. Cestovní ruch chápeme jako budoucí významný zdroj zaměstnanosti v regionu.

Pro naplnění těchto cílů budeme realizovat tato opatření:

  • Zasadíme se společně s ostatními kraji ČR o dokončení návrhu zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu a jeho schválení v rámci legislativního procesu Parlamentem ČR

Při Asociaci krajů byla ustavena pracovní skupina pro Komisi pro kulturu a cestovní ruch, která je skupinou pro vyjednávání s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) pro zapracování zásadních připomínek krajů do návrhu věcného záměru zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu. Zástupce MSK inicioval sestavení jednotných zásadních připomínek všech krajů k současné verzi návrhu zákona. Tyto byly v listopadu 2013 předloženy Komisi pro kulturu a CR při AKČR. Od přelomu roku 2013 – 2014 probíhala intenzívní jednání pracovní skupiny pro Komisi pro kulturu a cestovní ruch při AK ČR.
I přes silný tlak krajů MMR zastavilo práce nad přípravou věcného záměru zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu na neurčito.

MMR stále trvá na svém názoru, že zákon o podpoře a řízení cestovního ruchu není potřeba. Nicméně MMR zařadilo podporu destinačních managementů a řízení CR do dotačního programu Národní program podpory cestovního ruchu, kde by mělo být zařazeno opatření Podpora destinačních managementů. 1. výzva k předkládání žádostí o dotaci na vybrané aktivity by měla být vyhlášena v dubnu 2016. Příjemci budou z řad krajských destinačních managementů a tam, kde nejsou krajské DM zřízeny, budou oprávněnými žadateli o dotaci kraje.

  • Budeme podporovat rozvoj cestovního ruchu v oblastech, ve kterých má Moravskoslezský kraj silný potenciál či unikum, a to jsou zejména industriální turistika, lyžařské běžecké lyžování, gastroturistika, cykloturistika a singltreky, hipoturistika, vodácká turistika, golfové a jiné sportovní aktivity pro celou rodinu

V rámci „Jak šmakuje Moravskoslezsko“ byla započata další řada Moravskoslezských večerů v partnerských restauracích, kde mohli a budou moci i na počátku roku 2016 návštěvníci ochutnat nejen regionální speciality z kuchařek krajových receptů, které byly vydány v letech 2011-2014, ale mohli shlédnout také ukázky vaření a doprovodný kulturní program. V listopadu 2015 byl s ohledem na vysokou poptávku široké veřejnosti po kuchařkách zrealizovaný i dotisk 1. – 4. dílu kuchařek. V rozhodném období došlo i k realizaci 5. ročníku gastrofestivalu, který se uskutečnil na hradě Sovinec s významnou účastí veřejnosti.

V oblasti běžeckého lyžování pomáhá kraj udržovat a upravovat 843 km lyžařských tras. Pro nadcházející sezónu byly opět vyhlášeny podmínky dotačního programu. V dotačním programu jsou podporovány zejména motohodiny, předsezónní a sezónní servis a provoz GPS. GPS systém byl plně zprovozněn již na sezónu 2014/2015 a zaznamenal velmi pozitivní ohlasy široké veřejnosti. V letošní sezóně 2015/2016 v případě vhodných sněhových podmínek, bude tento systém opět využíván. Každoročně se zvyšuje také účast na závodech pořádaných v rámci projektů Jesenické a Beskydské magistrály. Tyto závody se začínají řadit mezi jedny z nejvyhledávanějších. Kraj rovněž připravuje prezentaci Jesenické a Beskydské magistrály na jednom z nejvýznamnějších závodů v ČR – na Jizerské padesátce v lednu 2016, kde využijeme účasti široké sportovní veřejnosti k prezentaci našich hor a kvalitních podmínek pro běžkové lyžování.

V 1. pol. roku 2015 byl vyhlášen dotační program na podporu turistických oblastí v Moravskoslezském kraji. Podruhé byl součástí tohoto programu i dotační titul zaměřený na podporu agroturistiky. Opět lze konstatovat, že požadavky žadatelů opět značně převýšily finanční možnosti dotačního programu. Vyhodnocení žádostí proběhlo v září 2015 a smlouvy s úspěšnými žadateli byly podepsány.

V roce 2014 byl v návaznosti na projekt financovaný z ROP Moravskoslezsko vyhlášen nový dotační program „Podpora technických atraktivit v Moravskoslezském kraji“, jehož cílem byla podpora technických atraktivit v Moravskoslezském kraji jako atraktivních turistických míst vhodných pro trávení volného času. Dílčími cíli byla podpora technických atraktivit zařazených do projektu TECHNO TRASA a podpora technických atraktivit splňujících podmínky zařazení do TECHNO TRASY za účelem zkvalitňování a rozšiřování služeb turistům. Podpora spočívala v modernizaci zázemí určeného turistům (např. zlepšení sociálního zázemí, umístění odpočívacích míst, zařízení pro doprovodné programy, pořízení cyklistických stojanů, pořízení odpadkových košů, revitalizaci expozice objektů, orientační a informační systémy v areálech objektů atd.). V roce 2015 byl dotační program vyhlášen opět a byl účelově určen na podporu letních víkendových akcí pro děti i dospělé s názvem FAJNE LÉTO, konajících se ve vybraných technických atraktivitách. Postupně zaznamenáváme zvýšení návštěvnosti technických atraktivit a také zvýšení oblíbenosti akcí FAJNE LÉTO, které si získaly stálé dospělé i dětské návštěvníky. Dále do Technotrasy byly zařazeny 2 nové atraktivity: nové Muzeum historických motocyklů, které je zřízeno v pavilonu C na Černé louce v Ostravě, a dále Železniční muzeum v Ostravě-Střed.

I letos kraj podpořil dotací turistická informační centra, kdy podpora byla zaměřena zejména na tvorbu a aktualizaci webových stránek těchto center včetně vytvoření jazykových mutací a na podporu moderních technologií (multimediální produkty v oblasti cestovního ruchu), navigační systémy, mobilní aplikace, vzdělávání zaměstnanců TIC v oblasti cestovního ruchu ad. (1,4 mil. Kč). Pro rok 2016 jsou připraveny nové podmínky na podporu turistických informačních center. TIC budou aktivně zapojena do aktualizace nových webovských stránek na podporu a prezentaci cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji www.severnimorava.travel, které budou zprovozněny na počátku roku 2016.

V září 2015 se Moravskoslezský kraj prezentoval na světové výstavě EXPO 2015 v Miláně v Českém pavilonu spolu s partnerskými městy z regionu. Návštěvnost Českého pavilonu byla v řádech miliónů návštěvníků a návštěvnost zejména v měsíci září a říjnu byla nejvyšší za celou dobu konání EXPa 2015. Prezentace našeho kraje na této mezinárodní akci přispělo ke zvýšení návštěvnosti v kraji a přilákání potenciálních návštěvníků z celého světa v dalších letech.

Budeme vyvíjet marketingové aktivity, které budou propojeny s konkrétními nabídkami možností pobytů a poznání v Moravskoslezském kraji. Prohloubíme spolupráci s cestovními kancelářemi

Mezi jinými byly také realizovány v rámci projektů spolufinancovaných z fondů EU i konkrétní balíčky služeb pro turisty individuální i prostřednictvím cestovních kanceláří. Cílové destinace: Slovensko, Německo, Rusko, Ukrajina, Polsko, Francie, Velká Británie.

I v roce 2015 jsme realizovali řadu akcí zaměřených na navázání kontaktů se zahraničními cestovními kancelářemi a touroperátory, kterým je Moravskoslezský kraj představován jako zajímavá a dostupná destinace. Uskutečnily se prezentační akce v Rusku, Polsku, Itálii, Slovensku a Velké Británii. Rovněž jsme realizovali řadu fam tripů a press tripů přímo v kraji pro zástupce zahraničních cestovních kanceláří a médií. I nadále probíhá komunikace mezi těmito osobami a krajem s cílem vytvořit konkrétní prodejný produkt pobytů v Moravskoslezském kraji.

Byla realizována i řada marketingových aktivit na podporu cestovního ruchu v oblasti propagace, prezentačních akcí a veletrhů, webu a mobilní aplikace a komunikace směrem k veřejnosti doma
i v zahraničí, což se odráží ve stabilně rostoucí návštěvnosti hlavních vybraných skupin turistů
do kraje. V těchto aktivitách pokračujeme i nadále.

Kraj založil destinační společnost Moravian-Silesian Tourism, s.r.o., jejímž hlavním úkolem je realizovat obchodní aktivity zaměřené na nabídku a propagaci kraje zejména do zahraničí. Nicméně ve velmi úzké spolupráci s krajem je připravován plán aktivit na další léta. Na jaře 2015 vytvořila společnost Moravian-Silesian Tourism, s.r.o., vlastní Akční plán. Tento Akční plán je postupně naplňován, společnost získala významné finanční prostředky ještě z Evropských fondů z Regionálního operačního programu na léta 2007 – 2014 na realizaci prvního marketingového projektu. Výstupy jsou realizovány již od podzimu 2015, do projektu jsou zapojeny partnerské organizace z řad destinačních společností turistických oblastí, podnikatelské sféry i veřejné sféry. Je prohlubováno partnerství mezi těmito subjekty, které bude takto dále rozvíjeno na dalších společných aktivitách.

Dne 5. 3. 2015 zastupitelstvo kraje schválilo Strategii řízení cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji na léta 2015-2020. Strategie je zaměřena zejména na jasné nastavení řídící struktury cestovního ruchu v kraji, tzv. destinačního managementu a jasné rozdělení kompetencí/rolí mezi 3 hlavní úrovně řízení: kraj – Moravian-Silesian Tourism, s.r.o. – turistické oblasti. Dokument také obsahuje cíle kraje na poli cestovního ruchu pro léta 2015 – 2020 a opatření vedoucí k jejich naplňování. Dokument si klade za cíl rovněž nastavit způsob financování destinačního managementu na těchto 3 úrovních řízení po dobu, než bude přijat zákon o podpoře a řízení cestovního ruchu.

V květnu 2015 kraj začal naplňovat cíle stanovené ve své Strategii a nastavil pravidla a způsob spolufinancování aktivit destinačních managementů turistických oblastí, které tvoří tvz. třetí úroveň řízení cestovního ruchu. Jsou to subjekty, které jsou v přímém kontaktu a spolupracují s poskytovateli služeb cestovního ruchu v kraji, proto je velmi důležité zajistit fungování této spolupráce i přes neexistenci zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu. Kraj prostřednictvím dotačního programu zajistil realizaci podstatných marketingových aktivit turistických oblastí a podílí se na zajištění části provozních nákladů tak, aby byla tříúrovňová struktura řízení cestovního ruchu zachována a mohla nadále fungovat spolupráce na podporu cestovního ruchu mezi poskytovateli služeb cestovního ruchu a krajem prostřednictvím destinačních managementů v turistických oblastech.

Chceme úzce koordinovat činnost se všemi sousedními kraji (doma i v zahraničí)

V roce 2015 pokračovala úspěšná spolupráce s partnerskými kraji, zejména moravskými. Byla realizována aktivita na podporu cykloturistiky a gastronomie na Moravě a ve Slezsku spojená s prezentacemi na významných veletrzích cestovního ruchu v ČR i zahraničí (Itálie, Rakousko, Česká republika). V roce 2015 se 4 moravské kraje rozhodly zaměřit na sportovní vyžití na Moravě a ve Slezsku, zejména cykloturistiku a pěší turistiku, samozřejmě spojená s dobrou moravskou gastronomií. Byl vytvořen aktualizovaný Cykloprůvodce Moravou a Slezskem a rovněž aktualizovaný Pěší průvodce Moravou a Slezskem. Součástí projektu bylo rovněž zabezpečení prezentace 4 moravských krajů na mezinárodním gastronomickém veletrhu v Udine v termínu 5. - 8. 11. 2015. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších gastronomických veletrhů v Itálii spolu s veletrhem v italském Turíně. A dále tisková konference v rámci veletrhu Regiontour v Brně v lednu 2016 a prezentace Moravy a Slezska ve Vídni před vídeňskou radnicí v rámci velmi významné rakouské cykloakce.

Moravskoslezský kraj se stal partnerem významného moravského projektu Cyrilometodějská kulturní stezka, která přesahuje hranice ČR a zasahuje směrem do střední a jižní Evropy. V rámci tohoto projektu se Zlínským, Jihomoravským a Olomouckým krajem a dále se zahraničními regiony v Evropě bude zařazena na tuto významnou evropskou stezku kulturního dědictví řada kulturních atraktivit MSK. Tato aktivita má do budoucna silnou podporu Evropské komise.

S mezinárodním projektem Cyrilometodějská kulturní stezka byl úzce spjat další projekt, jehož je MSK partnerem a to Cyril a Metoděj, autentický příběh naší země. S tímto projektem souvisela propagace formou roadshow, která byla realizována na významných akcích krajů a zahraničních partnerů a také na základních školách v celé České republice. Projekt byl úspěšně ukončen v listopadu 2015.

Se Žilinským samosprávným krajem byla na sklonku letošního roku realizována řada prezentačních aktivit v českých městech. Je také připravena řada projektových záměrů mezi Moravskoslezským
a Žilinským krajem pro nadcházející plánovací období 2014+. Na projektových záměrech pro období 2014-2020 se intenzivně pracuje, konají se společná jednání zástupců obou krajů. Rovněž se pokračuje ve společných prezentačních akcích jak v ČR, tak v zahraničí. Díky spolupráci se Žilinským krajem navázal Moravskoslezský kraj kontakty se severosrbskou oblastí Vojvodina.

Chceme rozvíjet spolupráci se zahraničními partnerskými regiony v oblasti cestovního ruchu

Rozvíjí se spolupráce s ruským regionem Vologda, a to zejm. v oblasti zdravotní turistiky a wellness. Byly realizovány famtripy jak ve Vologdě, tak v Moravskoslezském kraji. Zmínit můžeme i rozvoj spolupráce regionálních touroperátorů při přípravě konkrétních produktů cestovního ruchu v rámci incomingové i outgoingové turistiky obou partnerských regionů.

V roce 2015 v prvním pololetí došlo i díky realizovaným aktivitám ke zvýšení meziroční návštěvnosti Moravskoslezského kraje o více než 10% oproti prvnímu pololetí v roce 2014. Celkové statistiky za rok 2015 budou známy zhruba v únoru 2016. Nicméně Moravskoslezský kraj si tak již několik let drží stoupající tendenci v návštěvnosti a počtu přenocování a patří mezi nejvíce rostoucí regiony v ČR.

Cílem promyšleného užití územního plánu jako nástroje je vytváření předpokladů pro hospodárné využití území, pro realizaci záměrů kraje a pro jeho udržitelný rozvoj. Budeme proto chránit a rozvíjet civilizační, přírodní a kulturní hodnoty území včetně urbanistického a architektonického dědictví
a krajiny jako podstatné složky života obyvatel. Ve veřejném zájmu uvedeme v soulad zájmy obcí, zájmy dotčených orgánů a v neposlední řadě zájmy vlastníků nemovitostí.

Těchto cílů chceme dosáhnout zejména tím, že budeme:

  • Věnovat pozornost problematikám lokalizace krajsky a celostátně významných investic

  • Koordinovat územní rozvoj v rámci mezikrajských, celostátních i přeshraničních funkčních
    a prostorových vazeb

  • Sledovat utváření celostátních i evropských plánovacích strategií a koncepcí a zhodnocovat jejich vlivy na územní rozvoj kraje

  • V konkrétních krajských podmínkách upřesňovat republikové priority územního plánování
    pro zajištění udržitelného rozvoje území

  • Pořizovat územní studie pro prohlubování znalostí o území a aplikovat jejich výstupy v územně plánovací dokumentaci

Prostřednictvím aktualizace Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje vytvoříme účinný nástroj pro cílený a řízený rozvoj kraje.

Krajský úřad prostřednictvím své funkce nadřízeného orgánu územního plánování koordinuje a metodicky řídí územně plánovací činnost obcí a zajišťuje soulad územních plánů obcí s územně plánovací dokumentací kraje – Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje a s celostátním dokumentem – Politikou územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1. Republikové priority územního plánování se promítají do územně plánovací dokumentace i územně plánovacích podkladů. Kraj sleduje a spolupracuje na utváření celostátní i evropské plánovací koncepce a strategie a jejich právního rámce. V roce 2015 se podílel např. na přípravě novely stavebního zákona.

V roce 2015 byla pořízena úplná aktualizace Územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje. Byly zahájeny kroky k pořízení územní studie řešící územní systém ekologické stability. V průběhu roku 2015 bylo zahájeno projednání Aktualizace č. 1 zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Uskutečnilo se projednání návrhu s dotčenými orgány, projednání vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s určenými ministerstvy a projednání se sousedními státy.

V roce 2015 byla vydána publikace Územní plán - Základní dokument rozvoje obce, která presentuje široké veřejnosti obsah územního plánu. Brožura byla poskytnuta ostatním krajům a ministerstvům a mimo jiné je presentována na webových stránkách Moravskoslezského kraje.

 

Regionální rozvoj a evropské projekty

Podpoříme vznik a rozvoj nových malých firem (tzv. start ups) zejména povzbuzením studentů
pro zahájení podnikání včetně spolupráci s univerzitami. Poskytneme počáteční zdroje financování rozvojových záměrů malých firem, které by jinak nedosáhly na bankovní půjčku (nástrojem tohoto rizikového kapitálu budou tzv. mikropůjčky, které se mohou po pilotním ověření poskytovat ve větším rozsahu).

Po úspěšné přípravě a realizaci průmyslové zóny Nošovice má kraj ambici připravit další rozvojovou plochu - průmyslovou zónu Nad Barborou. Jedná se o lokalitu typu brownfield. Její vybudování nezabere kvalitní zemědělskou půdu, jako tomu je u průmyslových zón "na zelené louce". Kraj tak může přímo přispět k vytvoření nových pracovních míst v lokalitě Karvinska, kde je nadprůměrně vysoká nezaměstnanost, byť lidé pracovat chtějí.

Na základě žádosti kraje rozhodla Vláda ČR usnesením z října 2013 o spolufinancování projektu Průmyslové zóny Nad Barborou z programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, jehož správcem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jak potvrdila vláda ČR na svém výjezdním jednání v Ostravě dne 22. 7. 2015 bude dotace na přeměnu tohoto brownfieldu v plochy vhodné pro vstup tuzemských či zahraničních investorů poskytnuta v max. výši 750 mil. Kč.

V květnu 2014 byla uzavřena budoucí kupní smlouva na podstatnou část nemovitostí nacházejících se v lokalitě průmyslové zóny. Současně byla zpracovávána projektová dokumentace pro podání žádosti o územní rozhodnutí na technickou a dopravní infrastrukturu a nezbytné hrubé terénní úpravy. Převody pozemků do vlastnictví kraje jsou vázány na zisk těchto územních rozhodnutí. V roce 2014 byla dokončena projektová dokumentace pro podání žádostí o vydání potřebných územních rozhodnutí. Žádosti byly podány v prosinci 2014 (některá územní řízení již byla ukončena pravomocným územním rozhodnutím, některá územní řízení ještě probíhají).

V současné době je průmyslová zóna majetkoprávně téměř vypořádána, a to zejména prostřednictvím budoucích smluv o převodu nemovitých věcí (smlouva o budoucí kupní smlouvě, smlouva o budoucí darovací smlouvě). Žádost o registraci akce do dotačního titulu byla podána dopisem ze dne 18. 5. 2015, k tomuto datu se váže i přijatelnost projektu, tzn., že od tohoto dne jsou výdaje na projekt považovány za způsobilé pro poskytnutí dotace (v případě, že nebudou zjištěny jiné důvody pro jejich nezpůsobilost). Dne 15. 10. 2015 proběhlo zasedání mezirezortní hodnotitelské komise pro výběr projektů v rámci dotačního titulu, kde byla žádost kraje projednána. Komise doporučila Ministerstvu průmyslu a obchodu po souhlasu Ministerstva financí vydat registrační list (maximální výše dotace činí 750 mil. Kč, náklady na výkupy pozemků budou tvořit neuznatelný náklad) za předpokladu splnění dvou podmínek (kraj doloží platná územní rozhodnutí pro stavby průmyslové zóny a zdůvodnění předloženého rozpočtu stavebních objektů, které jsou odlišné od cen stanovených nezávislým expertem agentury CzechInvest). Před vydáním registrace budou rovněž zohledněny výsledky oponentních posudků (problematika možného výskytu metanu, indukované seismicity) a v rámci další přípravy budou zohledněny výsledky režimního měření hladiny spodní vody.

Moravskoslezský kraj dále zajistí efektivní čerpání a tím samozřejmě realizaci krajských projektů
v současném programovacím období do roku 2013 (resp. 2015). Půjde o více než 100 projektů ve výši 5,3 mld. Kč. Bude se jednat o projekty investiční (doprava – silniční infrastruktura a letiště, zdravotnictví, školství, sociální věci, kultura, regionální rozvoj, cestovní ruch a životní prostředí)
i neinvestiční (rozvoj lidských zdrojů a vzdělávání ve školství, sociálních věcech, veřejné správě, cestovním ruchu a zaměstnanosti).

Pro programovací období 2014–2020 připravíme dostatečné množství projektů tak, aby na území Moravskoslezského kraje došlo k realizaci co největšího objemu projektů ze strukturálních fondů.
Je tedy zřejmé, že prostředky strukturálních fondů budou hlavním zdrojem kraje pro realizaci jeho rozvojových záměrů. To znamená přípravu portfolia krajských projektů již v letech 2013–2014 (záměry včetně přípravy veškerých dokumentací) včetně finanční analýzy tak, aby bylo možné opět efektivně čerpat finanční pomoc EU.

Pro programovací období 2014–2020 je vytvořen zásobník krajských projektů za zhruba 19 mld. Kč celkových výdajů. Zastupitelstvo kraje na doporučení rady kraje již schválilo přípravu projektů z tohoto zásobníku za 6.194 mil. Kč. V nejvyšší prioritě jsou zařazeny náměty za cca 13 mld. Kč. Zásobník je aktualizován podle potřeb kraje a podle připravovaných výzev jednotlivých řídících orgánů operačních programů. Je zřejmé, že prostředky strukturálních fondů budou hlavním zdrojem kraje pro realizaci jeho rozvojových záměrů.

V rámci programovacího období EU 2014 – 2020 působí na úrovni krajů Regionální stálé konference, jejichž cílem je rozvíjet dialog o územních prioritách, sledovat a propojovat potřeby různých aktérů v regionu a zlepšit tak čerpání prostředků z evropských fondů v kraji. Regionální stálá konference Moravskoslezského kraje (RSK MSK) působí od listopadu 2014. V říjnu 2015 se uskutečnilo již třetí zasedání RSK MSK.

V návaznosti na uplatňování principu územní dimenze byl zpracován a v červnu RSK MSK schválen Regionální akční plán Strategie regionálního rozvoje (RAP), který by se měl stát výchozím strategickým dokumentem pro zdůvodnění požadavků RSK MSK na zacílení konkrétních výzev. Základním zdrojem pro přípravu RAP byla data získaná na základě mapování absorpční kapacity a informace o plánovaných projektových záměrem v území. 1. verze RAP obsahuje zjištěné potřeby v oblastech dopravy, životního prostředí, sociálních a zdravotních služeb, vzdělávání, podpory výzkumu, inovací a podnikání či kultury v hodnotě téměř 100 mld. Kč. RAP MSK byl ze strany MMR vyhodnocen jako zodpovědně připravený dokument, který vymezuje potřeby a priority našeho kraje pro čerpání z evropských či národních zdrojů. Na základě výstupů RSK a RAP již byla definována témata, která nelze financovat z evropských zdrojů a staly se tak podkladem pro přípravu národních dotačních titulů MMR (např. obnova místních komunikací, podpora výstavby komunitních domů pro seniory apod).

V září 2015 byl RAP MSK aktualizován na základě požadavku Ministerstva pro místní rozvoj ve vazbě na uvedení seznamu plánovaných projektů, které kraj předpokládá realizovat na úsecích silnic II. a III. tříd v období 2014-2020 podporovaných z Integrovaného regionálního operačního programu.

Regionální rozvoj pro nás nebude pouhým žádaným módním termínem. Bude naopak jedním
z hlavních směrů úsilí této koalice o naplnění představ obyvatel kraje o místě, s nímž mohou spojit životní perspektivu vlastní i svých dětí. Neopomeneme využití dalších možností, které jsou již v tuto chvíli institucionálně založeny:

  • Pokračování v realizaci návratné finanční pomoci z evropských fondů, proto převedeme Holdingový fond JESSICA do správy Moravskoslezského kraje

  • Podpora velkých měst v Moravskoslezském kraji směřující k udržení jejich současné schopnosti rozhodovat o financování jejich rozvoje z evropských zdrojů

  • Aktivní podíl na spolupráci v nově založeném Evropském seskupení pro územní spolupráci TRITIA

  • Garance pokračování Programu obnovy venkova se zohledněním dopadů nového rozpočtového určení daní na obce a kraje


Podpora podnikání


Kraj vyhlašuje každoročně několik dotačních titulů na podporu podnikání. Jedná se o poskytování dotací v rámci dotačních programů „Podpora podnikání“, „Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji“ a „Podpora malých a středních podniků v Moravskoslezském kraji“:


  • Podpora podnikání - Inovační vouchery pro malé a střední podniky Moravskoslezského kraje, které spolupracují s vysokými školami, případně výzkumnými ústavy. Dotační titul je vyhlašován od roku 2010.

  • Podpora podnikání - dotační titul na tvorbu pracovních míst v oblasti vědy a výzkumu pro inovativní malé a střední podniky v MSK. V rámci dotačního titulu jsou poskytovány prostředky na mzdy pro zaměstnance v oblasti vědy a výzkumu a jeho zvyšování kvalifikace.

  • Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji – podpora výzkumných projektů v oblasti aplikovaného a experimentálního vývoje

  • Fond mikropůjček (Program na podporu malých a středních podniků v Moravskoslezském kraji) - jedná se o nástroj podpory malých a středních inovativních podniků, jejichž existence na trhu není delší než tři roky a pro které jsou úvěry v rámci bankovních služeb nedostupné. Podnikatelé tak mohou získat půjčku se zvýhodněnou úrokovou sazbou 2 %.

Podpora investic


  • kraj využívá nejen volných zelených ploch, ale podporuje také revitalizaci tzv. brownfieldů,
    a to formou dotací na předprojektovou přípravu

  • kraj využívá klasických investičních pobídek na úrovni státu, ze strany kraje se v současné době řeší také možnost poskytnutí regionální investiční pobídky

  • pro zvýšení počtu zahraničních investorů v kraji je připravován samostatný marketingový nástroj


Podpora obnovy a rozvoje venkova


  • tradiční dotační program kraje, který je vyhlašován od roku 2004

  • v rámci investičních záměrů obcí jsou rekonstruovány a modernizovány vybrané prvky venkovské zástavby, infrastruktury, občanské vybavenosti a dopravní infrastruktury

  • v rámci neinvestičních záměrů svazků obcí jsou realizovány projekty na vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice, v rozvoji občanských aktivit a komunitního života v obcích



K 1. 1. 2014 na základě tzv. Transfer Agreements přešla správa finančního nástroje JESSICA v rámci ROP Moravskoslezsko z Evropské Investiční Banky  na Regionální radu regionu soudržnosti Moravskoslezsko, současně byl zrušen Holdingový fond JESSICA Moravskoslezsko. Z původní alokované částky na finanční nástroj JESSICA ve výši cca 500 mil Kč bylo k  30. 4. 2015 prostřednictvím vybraných Fondů rozvoje měst (CONTERA, Urban Development Fund MS s.r.o. a Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.) podpořeno 5 projektů, a to formou zvýhodněných úvěrů  v celkovém objemu  cca 455 mil Kč.  Cca 4% nedočerpané alokace finančního nástroje bylo ke konci roku 2015 převedeno v rámci tzv. decertifikace zpět do ROP Moravskoslezsko a bude použito na ostatní dotační projekty. Od roku 2015 již dochází k postupnému  splácení poskytnutých úvěrů, přičemž až do roku 2030, kdy by měly být úvěry z finančního nástroje zcela splaceny, lze očekávat  roční splátky  v průměru cca 30 mil Kč. V současné době  se Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko  intenzivně zabývá možností opětovného použití finančního nástroje, s cílem vybudovat  v Moravskoslezkém kraji nový investiční  nástroj, prostřednictvím kterého budou vrácené prostředky z JESSICA opět efektivně využity k podpoře regionu.



Doprava a životní prostředí

Kvalitní dopravní infrastruktura je nutnou podmínkou dalšího rozvoje kraje. Moderní komunikace jsou vlastně životně důležitými tepnami živého a vyvíjejícího se organismu území. V následujícím volebním období bude nezbytné směřovat investice do dopravní dostupnosti silniční, železniční i letecké. Naší snahou je udržet dynamiku investic a zamezit tak zaostávání kraje v oblasti klíčové infrastruktury. Možnosti krajů v oblasti investičních aktivit státu jsou však velmi omezené. Přesto se aktivním lobbingem, včetně přímé finanční podpory ze strany kraje zaměřené na urychlení přípravy státních investic R/48, I/11, 1/57.

V rámci rozšíření dopravní infrastruktury chceme v tomto volebním období konkrétně:

  • Naším nejbližším cílem je zařadit silnice v tzv. Slezském kříži do základní a globální sítě TEN-T v rámci EU. Silnice se tak stanou evropskými prioritami a bude možné na ně čerpat finanční zdroje z EU

nadřazená dopravní infrastruktura je v gesci státu. Dle nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU je na území Moravskoslezského kraje v hlavní síti zařazena dálnice D1 v celé trase, II./III. tranzitní železniční koridor včetně trati Ostrava – Havířov – Český Těšín a Letiště Leoše Janáčka Ostrava je letištěm městského uzlu hlavní sítě. V globální síti je zařazena trasa silnice R48 a přeložka mezinárodní trasy E75 (silnice I/11, I/68 v úseku Třanovice - Bystřice) jako propojení R48 a státní hranice se Slovenskem. Kraj v rámci očekávaného otevření revize v uspořádání transevropské dopravní sítě zintenzivňuje lobbing za zařazení západní větve Slezského kříže do globální sítě TEN-T.

  • Podporovat všechny kroky vedoucí k rozvoji a většímu využití Letiště Leoše Janáčka. Naším nejbližším cílem je rozšířit letecké spojení do evropských destinací především ve spolupráci s nízkonákladovými dopravci a dostat LLJO na leteckou mapu Evropy, přičemž je nutné jeho zařazení do transevropské dopravní sítě TEN-T

dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 je Letiště Leoše Janáčka Ostrava letištěm městského uzlu hlavní sítě. Provozovány jsou pravidelné mezinárodní lety do Londýna a Paříže. 1. 3. 2015 byl zahájen pravidelný provoz linky do Düsseldorfu.

  • Podpoříme veřejnou logistickou zonu v navazujících na LLJO. Zvláštní pozornost budeme věnovat cargo přepravě a dokončení stavby kolejového napojení, včetně terminálu. Tím dojde k napojení letiště na železnici a ke zlepšení jeho dostupnosti i pro cestující mimo Moravskoslezský kraj. Železniční napojení však bude mít významný vliv také na rozvoj celé průmyslové zóny Mošnov a na veřejnou logistickou zónu. Zařazení této prosadíme do transevropské dopravní sítě TEN-T

stavba kolejového napojení Letiště Leoše Janáčka Ostrava byla dokončena v prosinci 2014. Dráha je rozhodnutím Ministerstva dopravy zařazena do kategorie regionální dráha. Pravidelná osobní doprava byla zahájena 13. 4. 2015 v relaci Mosty u Jablunkova – Mošnov, Airport Ostrava, denně je provozováno 10 párů vlaků, na trať byly v prosinci 2015 nasazeny 2 elektrické jednotky RegioPanter, spolufinancované z prostředků OP Doprava. Na stavbu byl v říjnu 2015 vydán kolaudační souhlas s užíváním stavby.

  • Nejvyšší prioritou je zajištění dopravní obslužnosti území kraje veřejnou autobusovou a drážní dopravou. Připravíme tendry na dopravce v pro zkvalitnění a zefektivnění systému autobusové dopravní obslužnosti kraje

na základě veřejné zakázky na výběr dopravce zajišťujícího závazek veřejné služby v osobní dopravě byl vybrán dopravce ČSAD Vsetín, a.s. pro oblast Třinecko a Jablunkovsko. Dopravce ČSAD Vsetín, a.s. zahájil provoz v této oblasti 13. 12. 2015. Dokončila se dopravně technická dokumentace v oblasti Českotěšínska.

  • Dokončit integraci veřejné dopravy v kraji včetně zavedení jednotného systému Moravskoslezské čipové karty ODISka

od 1. ledna 2015 je realizována integrace předposlední oblasti kraje, a to Frýdecko-Místecka, zpracovává se projekt integrace Havířovska. V oblasti rozvoje odbavovacích systémů vydávají všichni dopravci podle projektu jednotné čipové karty ODISka, probíhá proces povinné náhrady papírových předplatných jízdenek čipovými kartami ODISka, nejprve u studentů, od března 2015 u dlouhodobých jízdenek, od října 2015 u žáků. ODISka je dostupná také na identifikačních kartách zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, v listopadu 2015 byl zprovozněn zákaznický portál – dálkový přístup pro zakoupení elektronických kuponů.

  • Usilovat o dobudování páteřní železniční sítě se zaměřením na dokončení III. tranzitního železničního koridoru v úseku Dětmarovice - Český Těšín

v gesci SŽDC, s.o. probíhá příprava stavby, financování z OP Doprava

  • Budeme rozvíjet a dále modernizovat významné regionální železniční tratě například dokončení přípravy stavby modernizace úseku Ostrava - Frýdek-Místek

V prosinci 2015 byl spuštěn provoz na revitalizované trati v úseku Frýdlant nad Ostravicí - Frenštát pod Radhoštěm. Dokončuje se zpracování studie proveditelnosti na revitalizaci železničních tratí v oblasti „Beskydy“.

  • Pokračovat v modernizaci silnic II. a III. třídy s maximálním využitím prostředků EU
    z Regionálního operačního programu. Zavazujeme se proto v příštích 4 letech investovat minimálně 2 miliardy korun z vlastních zdrojů do údržby a rekonstrukcí komunikací II. a III. tříd. Již nyní jsme zahájili přípravu na zahájení čerpání financí v dalším plánovacím období EU 2014–2020, včetně zaměření na přeshraniční regionální spolupráci s Žilinským samosprávným krajem a s Katowickým a Opolským vojvodstvím

V roce 2015 byly dokončeny všechny plánované stavby spolufinancované ze zdrojů EU. Ze samostatných projektů se jedná o stavby „Silnice III/4785 prodloužená Bílovecká“ (zprovozněna 2. 12. 2015) a „Silnice II/452 Bruntál – Mezina“. Ze staveb v rámci projektů Silnice 2014 a Silnice 2015 lze jmenovat rekonstrukci a modernizaci silnice II/647, ulice Mariánskohorská v Ostravě. Byla dokončena realizace oprav, rekonstrukcí a modernizací silnic II. a III. třídy ve výši 247,28 mil. Kč. Spolufinancovaných Státním fondem dopravní infrastruktury.

Probíhá intenzivní příprava projektů spolufinancovaných prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Kumulací všech dostupných prostředků se v r. 2015 podařilo do modernizace silnic II. a III. třídy vložit téměř 1,5 mld. Kč!

V oblasti modernizace silniční sítě předpokládáme dokončení:

  • Silnice I/11 ve východní i západní části kraje včetně úseku okolo Třince

pokračuje realizace staveb „Silnice I/11 Nebory - Oldřichovice“ a „Silnice I/11 Oldřichovice – Bystřice“ jako obchvat Třince, realizace stavby „Silnice I/11 Ostrava, prodloužená Rudná - hranice okresu Opava“. Dne 13. 10. 2015 byla zprovozněna stavba „Silnice I/11 Mokré Lazce – hranice okresu Opava, Ostrava“.

  • Zahájení výstavby dalších úseků rychlostní silnice R48 včetně zahájení výstavby obchvatu Frýdku-Místku

u obchvatu Frýdku-Místku je problém ekologické zátěže minulého období – tzv. Skatulova hliníku, 23. 7. 2015 uplynula lhůta pro podání nabídek na „Sanaci lokality Skatulův hliník“, podle informací z profilu zadavatele probíhá vyhodnocení zakázky. Na stavbu obchvatu Frýdku-Místku bylo vydáno stavební povolení na téměř celou trasu, probíhá odvolací řízení. Realizace by měla být zahájena v roce 2016.

  • Obchvatu Opavy

u obchvatu Opavy, východní část je vydáno stavební povolení na téměř 90% trasy, předpoklad zahájení realizace 2016.

Vybrané investiční akce roku 2015

Moravskoslezský kraj:

  • dokončil rekonstrukce, modernizace a stavby silnic a mostů v úhrnné hodnotě 1.080 mil. Kč

  • dokončil stavbu „Letiště Leoše Janáčka Ostrava, kolejové napojení“ - cca 506 mil. Kč dokončil realizaci stavby „Letiště Leoše Janáčka Ostrava, ostatní zpevněné plochy – světlotechnika“ – 66 mil. Kč,

  • dokončil stavbu „Letiště Leoše Janáčka Ostrava, integrované výjezdové centrum“ – 220 mil. Kč.

Stav životního prostředí je v současné době jedním z hlavních a nejvýraznějších témat Moravskoslezského kraje. Jeho stav má přímý dopad na zdraví obyvatel, ale také na ekonomický
a sociální rozvoj kraje. Náš kraj je specifický výjimečným přírodním bohatstvím, ale na straně druhé také výraznou ekologickou zátěží způsobenou historickou orientací na těžký průmysl. V neposlední řadě ovzduší v kraji ovlivňuje jeho poloha v tzv. Slezské pánvi, vyznačující se velkou hustotou průmyslu, ale také lokálního vytápění a dopravy a specifickými inverzními klimatickými podmínkami. Naším cílem je dosáhnout dalšího postupného zlepšování životního prostředí systematickými účinnými opatřeními na lokální, regionální i mezinárodní úrovni. Rada kraje si dává za cíl přijímat opatření vedoucí prioritně ke zlepšení stavu ovzduší, jako limitujícího složky životního prostředí v našem kraji
a dále opatření vedoucí ke zlepšování všech dalších složek životního prostředí.
Východiskem je dokument Politika životního prostředí Moravskoslezského kraje, který umožní definování a prosazení jednotlivých oblastí podpory v tematických i regionálních programech Evropské unie pro programové období 2014–2020 a rovněž vytváří zásobník potencionálních projektů.

Prioritně Rada kraje bude prosazovat:

  • Zpřísňování emisních limitů a podmínek provozu průmyslových podniků v integrovaných povoleních na úroveň limitů BAT (Nejlepších dostupných technik) dle prováděcího rozhodnutí Evropské komise č. 2012/135/EU, a to nejpozději do 2 let. Budeme prosazovat srovnatelné podmínky provozu především pro průmysl v České republice a v Polsku

Úředníci krajského úřadu v roce 2015 dokončili přezkumy závazných podmínek uvedených v integrovaných povoleních pro hutě. Při kontrolách postupovali podle aktualizovaného referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro výrobu železa a oceli a podle aktuálních závěrů o nejlepších dostupných technikách vydaných Evropskou komisí, které začnou platit od roku 2016. Smyslem bylo ověřit, zda současné provozy odpovídají požadavkům nejnovějších dostupných technik ve vztahu k výstupům emisí do jednotlivých složek životního prostředí, především do ovzduší, vody, půdy, včetně nakládání s odpady, a zajistit jejich soulad s nejnovějšími dostupnými technologiemi nejpozději k roku 2016.

Krajský úřad do současné doby zpřísnil emisní limity na úroveň nejlepších dostupných technik
pro všechny hutní provozy na území Moravskoslezského kraje. Povinnost plnění zpřísněných podmínek integrovaných povolení stanovených dle závěrů o BAT je stanovena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU a zákonem o IP od 8. 3. 2016.

V roce 2016 budeme obdobně pokračovat i u dalších průmyslových provozů, pro které postupně vycházejí závěry o nejlepších dostupných technikách ve Věstníku Evropské komise, jako je např. výroba cementu a vápna, výroba buničiny, papíru a lepenky nebo sklářský průmysl.

  • Budeme pokračovat v dotačním programu zaměřeném na ekologizaci domácích kotlů na tuhá paliva stejně tak jako v informační kampani pro veřejnost upozorňující na problémy spojené
    s lokálním vytápěním

Specifické inverzní klimatické podmínky v zimním období, které způsobují špatný rozptyl škodlivin, v kontextu se zvýšeným množstvím emisí z lokálního vytápění pomáhá řešit dotační program zaměřený na ekologizaci domácích kotlů na tuhá paliva, který byl do konce roku 2015 v kraji realizován prostřednictvím 6 výzev. V rámci těchto 6 výzev se podařilo vyměnit přes 4 tis. starých kotlů, což znamená snížení přibližně o 400 tun prašných částic, které se již nedostanou do ovzduší. Pro velký zájem občanů o tento dotační program byl i díky iniciativě Moravskoslezského kraje realizován Ministerstvem životního prostředí nový dotační program, který bude financován z  OPŽP 2014-2020. V současné době se kraj zapojil do první výzvy, kterou vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí dne 15. 7. 2015. Předpokládaný příjem žádostí o dotaci na výměnu kotle pro občany kraje je stanoven na 1. 2. 2016 až 29. 4. 2016. Podrobnější informace jsou dostupné na http://lokalni-topeniste.kr-moravskoslezsky.cz/.

Účelnou informační kampaň o důsledcích škodlivého spalování nekvalitních paliv nebo odpadů v domácích topeništích a zároveň o možnosti získat tzv. kotlíkovou dotaci jsme realizovali začátkem roku 2015. Rovněž se podařilo vytvořit tzv. kotlíkovou kalkulačku, která umožňuje občanům kraje vypočítat si úspory přechodem ze starého kotle na nový a další výhody kotlíkové dotace. V roce 2016 bude na výstavě Infotherma názorná ukázka špatného a správného topení, kterou budou realizovat odborníci z Vysoké školy báňské – Technické univerzity, Výzkumného energetického centra.

Dalším motivačním nástrojem v období špatných rozptylových podmínek, byť se nejedná o ekologizaci lokálního vytápění, byl v roce 2015 vyhlášený a realizovaný dotační program zaměřený na ozdravné pobyty pro děti předškolního věku na období 2015-2017. Tento dotační program vyplňuje mezeru v současných dotačních programech státu a obcí na podporu ozdravných pobytů pro nejmenší děti, ale i jejich doprovod, což program výrazně zatraktivnilo. Na jeho realizaci jsou vyčleněny 3 miliony korun. O atraktivitě tohoto dotačního programu svědčí, že ke konci roku 2015 již zbylo pouhých 0,5 mil. Kč.

  • Zajistíme zvýšenou četnost čištění komunikací v majetku kraje a budeme prosazovat tento závazek i u dalších správců komunikací. Budeme prosazovat ekologicky šetrná vozidla
    pro veřejnou správu

Pozemní komunikace v oblastech, které nejvíce trpí znečištěním ovzduší, se uklízely častěji než dvakrát ročně, jak nařizuje zákon. Obdobně jako v minulém roce rozhodlo vedení kraje i v tomto roce, že se v oblastech, které nejvíce trpí znečištěním ovzduší, budou častěji, než ukládá zákon, uklízet silnice, byť to krajský rozpočet na rok 2015 zatíží částkou 8 milionů korun. Od poloviny května 2015 proto na vytipované cesty v celkové délce 400 kilometrů vyjíždějí zametací a kropicí vozy Správy silnic Moravskoslezského kraje jednou za tři týdny. Tímto opatřením dochází ke snížení koncentrace polétavého prachu přímo v dýchací zóně obyvatel, kteří se kolem dané komunikace pohybují nebo žijí v její blízkosti. Z minulého období víme, že zvýšenou intenzitou čištění ročně smeteme navíc zhruba 1400 tun prašných částic všech frakcí, které se tak už opětovným zvířením nedostanou zpátky do ovzduší.

  • Předložíme návrh novely zákona o ovzduší s požadavkem, aby prostředky zaplacené průmyslovými podniky za znečištění ovzduší patřily mezi příjmy toho kraje, odkud pocházejí,
    a aby pomohly kompenzovat v něm způsobené environmentální škody

Zastupitelstvo kraje již v roce 2013 iniciovalo novelizaci současného zákona o ochraně ovzduší, a to předložením dvou samostatných návrhů zákonů Poslanecké sněmovně. Cílem bylo změnit poměr výnosů z poplatků za znečišťování ovzduší ve prospěch krajů a umožnit přímou kontrolu tzv. lokálních topenišť. S ohledem na rozpuštění Poslanecké sněmovny nebyly návrhy projednány. Nicméně se podařilo iniciovat diskusi na národní úrovni o problému znečišťování ovzduší z lokálních zdrojů a hledání mechanismu, jak nastavit účinnější kontrolu tohoto typu zdrojů. V současné době byl vládou ČR předložen Sněmovně návrh novely zákona o ochraně ovzduší, který v sobě kontrolu domácích topenišť již zahrnuje.

  • Řada menších obcí neplní závazky plynoucí z evropské směrnice o čištění městských odpadních vod. Nákladnou výstavbu čistíren totiž nejsou schopny zainvestovat z vlastních prostředků. Zavazujeme se proto pokračovat v dotačních titulech určených zejména malým obcím, které povedou k naplnění uvedené směrnice a rovněž tak postupně vyřeší zásobování obyvatelstva pitnou vodou

- Již dlouholetou tradici v kraji má podpora výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, zejména pomoc malým obcím s plněním povinností vyplývajících ze stávající evropské i národní legislativy a s řešením problémů v oblasti zásobování obyvatel pitnou vodou a čištění odpadních vod. Dotační program Drobné vodohospodářské akce přispívá na nákladnou výstavbu čistíren, kterou zejména menší obce nejsou schopny zainvestovat z vlastních prostředků. V roce 2015 bylo v rámci dotačního programu podpořeno dalších 11 projektů a koncem roku byl vyhlášen předmětný dotační program pro rok 2016.

  • Budeme prosazovat koncepční řešení vedoucí ke snižování množství komunálního odpadu ukládaného na skládkách

Z každoročního vyhodnocování Plánu odpadového hospodářství je zřejmé, že dochází k postupnému snižování množství komunálního odpadu ukládaného na skládky. Přestože se jedná o pozitivní trend, je s ohledem na zákaz skládkování směsného komunálního odpadu od roku 2024 nezbytné nalézt alternativu k tomuto způsobu nakládání a odklonit jej ze skládek při dodržení hierarchie nakládání s odpady. Velkým přínosem při naplňování tohoto cíle je i dlouholetá spolupráce s autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a.s., v oblasti sběru tříděného odpadu (papír, plasty, sklo, nápojový kartón), kdy s výtěžností rovných 41 kg na osobu byl překročen celorepublikový průměr. Spolupráce na projektu Intenzifikace odděleného sběru a využívání vytříděných složek komunálního odpadu včetně jeho obalové složky probíhala i v letošním roce. Městům a obcím z Moravskoslezského kraje tak mohlo být zdarma poskytnuto 528 nových barevných kontejnerů na tříděný odpad. V oblasti zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru se kraj na základě dohody o partnerství a vzájemné spolupráci se společností ASEKOL, s.r.o., a ELEKTROWIN a.s., účastní projektu Rozvoj sběru použitých elektrozařízení v Moravskoslezském kraji v roce 2015 a projektu Intenzifikace zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu v Moravskoslezském kraji. Kraj se podílí také na realizaci záměru vybudování Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů, jehož součástí má být i zařízení k energetickému využívání komunálních odpadů.

  • Ekologickou výchovu a osvětu a zavádění principů místní Agendy 21 a systému řízení EMAS považujeme za základní pilíř kroků vedoucích ke zlepšení stavu životního prostředí. Zavazujeme se k systematické práci s dětmi a mládeží, zaměstnanci, zaměstnavateli i širokou veřejností, vedoucí ke změně pohledu na svět a pozvolna i návyků lidí a k nenásilnému
    k ohleduplnému chování k přírodě

Cesta k pozitivnímu pohledu na svět a k nenásilnému a ohleduplnému chování k přírodě vede
i skrz ekologickou výchovu a osvětu. Prostřednictvím dotačního programu byly v této oblasti realizovány aktivity s dopadem na širokou veřejnost. Vydávání časopisů, informačních letáků a dalších propagačních materiálů, stejně jako spolupráce s ekoporadnami pomáhají posilovat environmentální povědomí.

Kraj nadále pokračuje v implementaci principů místní Agendy 21. Především se zaměřuje na metodickou a stmelující úlohu vůči obcím kraje zapojeným do procesu MA21.

Moravskoslezský krajský úřad je dosud jediným krajským úřadem v České republice, který má zaveden systém environmentálního řízení a auditu EMAS. V letošním roce prošel pravidelnou 3letou recertifikací (certifikačním auditem) tohoto systému. Kraj tak nadále pokračuje ve svém úsilí snižovat negativní působení v oblasti životního prostředí, a to nejen prostřednictvím měřitelných ukazatelů, jako je např. snižování spotřeby elektřiny, papíru, vody, produkce odpadů, nebo zvyšováním počtu vozidel na alternativní pohon (CNG a elektřina), ale i nepřímo, např. působením na své příspěvkové organizace, aby i ony věnovaly při svých aktivitách nemalé úsilí vedoucí ke snižování negativních dopadů na životní prostředí.

Krajský úřad i v roce 2015 dosáhl na jedno z nejvýznamnějších ocenění v oblasti EMAS. Tím bylo získání nominace na cenu EMAS AWARDS 2015, kterou vyhlašuje Evropská komise s cílem ocenit nejlepší nová a kreativní řešení v oblasti inovačních opatření. Krajský úřad byl ohodnocen v kategorii subjektů ve veřejné správě společně s pěti dalšími nominovanými ze zemí EU.

Kraj také stále významněji podporuje rozvoj alternativních druhů dopravy, a to především svým pozitivním působením na ostatní municipality v kraji jako příklad dobré praxe, podporou plynofikace veřejné hromadné dopravy, podporou výstavby plnicích stanic CNG a nabíjecích stanic pro elektromobily apod. Vozový park krajského úřadu se v roce 2015 rozrostl o dalších šest automobilů na CNG pohon. Nyní má mezi služebními vozy dva elektromobily a osm vozů na pohon CNG.

Moravskoslezský kraj v letošním roce inicioval vznik konceptu SMART regionu postaveného na principu SMART Cities s postupným zapojením dalších měst. Uzavřel spolu s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem průmyslu a obchodu a statutárním městem Ostravou Deklaraci o spolupráci na přípravě konceptu chytrého města (Smart City) a chytrého regionu (Smart Region) pro zlepšení kvality života a životního prostředí v Ostravě a Moravskoslezském kraji. V praxi to znamená, že kraj bude podporovat a zavádět inovativní a inteligentní technologie v oblastech rozvoje dopravy, energetiky a stavebnictví, investic do lidského a sociálního kapitálu, a to vše v souladu s udržitelným rozvojem a zvyšováním celkové kvality života obyvatel kraje, a bude mít v celém tomto konceptu edukativní, metodickou a integrační roli.

Závěrem

Jsme přesvědčeni o tom, že občané Moravskoslezského kraje – čtenáři tohoto programového prohlášení – v něm naleznou "svůj" program rozvoje vlastního kraje. Právě to je smyslem jeho formulace, jak jsme vyjádřili již v preambuli. Nejde nám o nic jiného, než o naplnění představ obyvatel kraje o společné budoucnosti. Při realizaci této politiky počítáme s úzkou spoluprací se členy Moravskoslezské tripartity, občanskými sdruženími a dalšími subjekty, které reprezentují širokou veřejnost.

Na této platformě budeme usilovat především o důvěru občanů během funkčního období při naplňování cílů respektujících jejich volební hlasy.

Právě v tomto přístupu překonávajícím chápání společnosti ve stylu "my a oni", právě ve společné komunikaci a realizaci cílů spatřujeme reálné naplňování idejí občanské společnosti a odpovědné programové politiky.

Rada hospodářské a sociální dohody Moravskoslezského kraje (RHSD MSK, tzv. Tripartita MSK) založila v červenci 2013 Pracovní skupinu pro řešení hospodářské a sociální situace v MSK, kterou jako reakci na problémy v OKD zřídil hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák a tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala, současný vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj. Tato pracovní skupina mimo jiné dala podnět Vládě ČR na schválení balíku opatření, který obsahoval 7 finančních a 13 systémových opatření v hodnotě několika miliard korun. Jsou mezi nimi například nové programy podpory podnikání, dotace na revitalizační a ekologické projekty, úprava investičních pobídek a zlepšení podnikatelského prostředí pro investory či nasměrování evropských peněz do Moravskoslezského a Ústeckého kraje. 

V březnu 2014 se vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Jiří Cienciala a hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák dohodli, že Pracovní skupina pro řešení hospodářské a sociální situace v Moravskoslezském kraji se po osmi měsících fungování transformuje do Tripartity MSK včetně 6 tematických pracovních skupin (Pracovní skupina pro životní prostředí, Pracovní skupina pro energetiku a suroviny, Pracovní skupina pro zaměstnanost a podnikání, Pracovní skupina pro vědu, výzkum, inovace a vzdělávání, Pracovní skupina pro legislativu a veřejnou správu, Pracovní skupina pro image kraje).

Tripartita MSK schválila v létě 2014, že předsednictvo tvoří předseda, kterým je vládní zmocněnec pro MSK a ÚK, čestný předseda, kterým je hejtman MSK, a tři místopředsedové, kteří jsou jmenováni příslušnými stranami tripartity a schváleni plenární schůzi RHSD MSK. Zároveň došlo k navýšení počtu stálých členů RHSD MSK. Plenární schůze RHSD MSK se účastní 6 představitelů veřejné správy, 6 představitelů Regionální rady OS ČMKOS MSK, 6 představitelů zaměstnavatelů, kteří jsou členy RHSD MSK a vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj.

V roce 2015 Tripartita MSK pozorně sledovala vývoj na trhu práce v kraji a průběžně na něj reagovala. Zvláštní pozornost byla věnována situaci v OKD a přípravě nové průmyslové zóny Barbora. Při řešení kritické situace v OKD je vládě ČR doporučeno věnovat pozornost zejména řízení procesu tak, aby byl co nejvíce pozvolný s cílem získat čas pro tvorbu nových pracovních míst a spuštění programu rekvalifikací. Jako účinný nástroj podpory ohrožených pracovních míst a nalezení nové perspektivy pro zaměstnance kromě předčasných odchodů do důchodu může sloužit Evropský globalizační fond.


* * *

© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena