Spojené státy americké měly přístup do laboratoří ve státech sousedících s Ruskou federací. Mohly z nich uniknout pro lidi nebezpečné viry?
Začátkem června kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev oznámil, že pozastavuje americkým vojenským biologům práci v jedné z nejlepších vědeckých laboratoří v zemi. Rozhodnutí padlo po rozhovorech s Moskvou a Pekingem. Specialisté z Pentagonu více než deset let studují ve Střední Asii nebezpečné infekce – mor, antrax, horečky a různé koronaviry. Tyto infekce sousední státy považují za nebezpečné. A důvody k obavám jsou. Šíření nemocí a lokality se shodovaly s otevřením amerických laboratoří. Ale jen přání prezidenta Kazachstánu nestačí k tomu, aby Pentagon pozastavil svůj výzkum v regionu. Jak se tajné americké laboratoře objevily ve Střední Asii a proč jim byla věnována pozornost právě nyní zpracoval informační portál Lenta.ru.
Drahá zvědavost
Prohlášení prezidenta Tokajeva se týkalo Centrální referenční laboratoře (CRL), jež se nachází poblíž Alma-Aty. CRL je pouze jedním z objektů vědecké sítě Pentagonu ve Střední Asii. Agentura pro prevenci hrozeb (DTRA) amerického ministerstva obrany, která je zodpovědná za výzkum zbraní hromadného ničení, otevřela dalších pět laboratoří ve vědeckých centrech v Kazachstánu a dvě v Uzbekistánu. V laboratořích se nachází nejmodernějším vybavením. Z tohoto pohledu jde o významnou investici.
400 milionů dolarů investovala Agentura pro prevenci hrozeb (DTRA) Ministerstva obrany USA do vytvoření sítě biologických laboratoří v Kazachstánu, dalších 165 milionů dolarů bylo vynaloženo na laboratoře v Uzbekistánu.
Tak vysoké náklady se nedají vysvětlit jen vědeckým zájmem. V roce 2000 se Američané snažili najít a vyvézt archivy a sbírky virových kmenů, nashromážděných sovětskými výzkumnými ústavy. Později DTRA přešla na nezávislý biologický výzkum. I přes to, že na tyto výzkumy dohlížela armáda, nejsou jejich předmětem projekty s vojenskými utajovanými informacemi. Západní univerzity však vyžadují od zaměstnanců publikace v odborných časopisech. I vědci pracující na vojenských projektech tak zveřejňují svůj výzkum. Na základě těchto publikací si lze udělat představu o činnosti amerických vědců v Kazachstánu.
Podle údajů o financování výzkumu zveřejněných v otevřených zdrojích bylo za posledních osm let v Kazachstánu realizováno nejméně 28 projektů zadaných americkou armádou. Zapojili se do nich nejen místní specialisté, ale také vojenský personál z US Navy Medical Center (Maryland), zaměstnanci Mikrobiologického institutu Bundeswehru (Mnichov) a vojenských laboratoří v Porton Down (UK).
Hlavním tématem práce prováděných ve Střední Asii bylo studium nemocí nebezpečných pro člověka. Charakteristických pro tento region. A formy jejich šíření živočichy. Mezi objekty výzkumu patřily mor, antrax, brucelóza a koronaviry, včetně práce s jejich přenašeči – zvířaty a hmyzem. (Pozn.: Brucelóza, typ zoonózy. Infekce přirozeně přenosná mezi zvířaty a lidmi. Nově vznikající mutace způsobují, že nemoci dříve pouze zvířecí začnou být přenosné i na člověka. Nemoci dříve přenosné ze zvířat na lidi začnou být přenosné i z člověka na člověka.)
Shromážděný biologický materiál byl po úvodním prozkoumání na místě odvezen do výzkumných center zemí NATO. Takový materiál a informace mohou být použity pro různé účely – jak mírové tak i ty opačné. Na dotazy ohledně cílů výzkumů vznášené obyvateli regionů dlouhodobě nikdo nereagoval.
Náhody?
První důvod podezřívat zahraniční specialisty z neopatrného zacházení s nebezpečnými infekcemi se objevil v roce 2007. Po otevření americké laboratoře na Virologickém institutu v Taškentu (Uzbekistán), zde Pentagon přidělil vojenský grant na studium brucelózy v Uzbekistánu a Kazachstánu. V následujícím roce byl v regionu zaznamenán prudký nárůst výskytu brucelózy a objevil se zde antrax. Další nárůst brucelózy v Uzbekistánu byl zaznamenán po otevření amerických laboratoří v Andižanu a Ferganě v roce 2013. Ve stejném roce byl v Kazachstánu zahájen výzkum krymsko-konžské hemoragické horečky (CCHF) za účasti specialistů z amerického námořnictva a britského Porton Down. Biologové studovali šíření nemoci klíšťaty na jihu Kazachstánu v Centru pro zvláště nebezpečné infekce v Alma-Atě.
Od začátku výzkumu pak neuplynul ani rok a na jihu Kazachstánu bylo zaznamenáno velké ohnisko této horečky, kdy přenašečem byla právě klíšťata. Ve stejnou dobu bylo v Gruzii zaznamenáno propuknutí CCHF v oblasti další americké laboratoře, známé jako Richard Lugar Public Health Research Center. Ruské ministerstvo zahraničí se od roku 2017 snaží získat přístup do této laboratoře kvůli podezření z rozšíření horečky z tohoto místa. A v roce 2018 bývalý ministr státní bezpečnosti Gruzie Igor Giorgadze řekl, že USA tam mohly provádět tajné experimenty na lidech.
Ministerstvo obrany USA provedlo v roce 2017 výzkum šíření netopýřího koronaviru v Kazachstánu (nepřenáší se na člověka, ale jako všechny viry může mutovat). V první zkoumané jeskyni našli odborníci nakažené jedince. Zároveň je známo, že v roce 2015 Američané experimentovali s několika kmeny koronaviru nebezpečnými pro člověka na University of North Carolina v Chapel Hill. Ve stejném roce úřady vydaly zákaz takových experimentů kvůli ohrožení populace. Když SARS CoV-2 začal pronikat do Evropy, kazachstánští biologové ujistili obyvatelstvo, že žádný z poddruhů koronaviru nebyl nikdy u zvířat nalezen. Pro Kazachstán jsou však charakteristické takové zoonotické nemoci – tedy přenášené zvířaty – jako antrax, krymsko-konžská horečka, brucelóza a mor.
USA státy nikdy nekomentovaly činnost svých laboratoří ve Střední Asii v souvislosti s možnou souvislostí s propuknutím epidemií. V článku napsaném o několik let později se američtí vojenští biologové krátce zmínili o problémech při přepravě vzorků z projektu KZ-29 – tedy z kazašské laboratoře, kde zkoumali virus krymsko-konžské hemoragické horečky a v oblasti, kde vypuknutí této nemoci nastalo současně s vypuknutím v Gruzii.
Existuje další důvod k obavám. V roce 2018 skupina západních vědců zveřejnila článek v uznávaném vědeckém časopise Science (Science je akademický časopis Americké asociace pro vědecký pokrok. Je považován za jeden ze světově nejprestižnějších vědeckých časopisů, pozn. aut.), kde na základě otevřených zdrojů tvrdili, že americká armáda financuje práci na biologických zbraních v rozporu s Úmluvou z roku 1972. To nepřímo potvrzuje odmítání Spojených států amerických ratifikovat Protokol o mechanismech kontroly biologického rozvoje zúčastněných zemí. Země středoasijského regionu tedy mají všechny důvody k nedůvěře a považují americké biologické laboratoře za vojenské hrozby.
Příliš těsné vazby
Ministerstvo zahraničních věcí Kazachstánu nedávno popřelo kontrolu Pentagonu nad laboratořemi, které vybudoval, protože jsou formálně uvedeny jako majetek specializovaných kazašských institucí a ministerstev. Ukázalo se však, že Washington ovládá nejen vlastní zařízení, ale i vědecká centra, na jejichž základě fungují. Zpočátku byly laboratoře DTRA v Kazachstánu řízeny na základě dohody s Pentagonem společnostmi CH2M Hill (Colorado) a Jacobs Engineering Group (Texas), které patří mezi 100 nejlepších dodavatelů amerického ministerstva obrany. V Uzbekistánu podobné aktivity vykonávala společnost Bechtel (Virginia) na základě dohody s americkou armádou. Později řídící funkce převzala »Central Asian Office of the CDC« (CDC = Centers for Disease Control), otevřená na americkém velvyslanectví v Nur-Sultanu.
V Taškentském virologickém institutu realizovala DTRA výzkum brucelózy. Ten se časově shodoval s epidemiemi brucelózy v regionu. Ani Kazachstánské centrum se neomezuje jen na spolupráci s Pentagonem. V únoru 2020 její vedení podepsalo dohodu o spolupráci s Mikrobiologickým ústavem Bundeswehru.
Takto otevřená podpora vojenských operací USA a NATO ze strany státních institucí Kazachstánu znepokojila Čínu a Rusko. Od roku 2018 Moskva vyjadřuje znepokojení nad nekontrolovanou prací amerických biologických laboratoří v její blízkosti a trvá na získání plného přístupu k výzkumu.
»Naše zpravodajské agentury a vědci jsou znepokojeni z činnosti těchto laboratoří. Není vyloučeno, že to může být následně nějak použito proti nám. Oni [USA] si je v západní Evropě neinstalovaly.« uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
V dubnu 2020 ruské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že Moskva nemůže ignorovat biologickou hrozbu, kterou představují americká vojenská zařízení poblíž ruských hranic. V první řadě se prohlášení týkalo „Lugar Center“ v Gruzii, ale byly zmíněny i další objekty v zemích Společenství nezávislých států (SNS). Později pozici Ruska plně podpořil druhý klíčový partner Kazachstánu – Čína.
»Spojené státy zřídily mnoho biologických laboratoří v zemích bývalého Sovětského svazu, ale neříkají ani slovo o práci, ani o účelu, ani o bezpečnostních systémech těchto institucí, což vyvolává vážné obavy.« Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Geng Shuang
Nur-Sultan se snažil popřít samotný fakt přítomnosti amerických biologů a zahraničního financování v laboratořích. Stejné stanovisko zaznělo na brífinku americké ambasády. Moskva však v květnu své obavy zopakovala. Po jednání Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB), jehož programem byla biologická bezpečnost, zaujal kazašský prezident Tokajev k této otázce konstruktivnější postoj. Slíbil spolupráci s Moskvou a nový zákon o biologické bezpečnosti. Ústupek Kazachstánu a stažení amerických specialistů z CRL v Alma-Atě však pravděpodobně neukončí projekty NATO v regionu. A nejde jen o to, že objekt byl jen součástí sítě laboratoří.
Kromě Centra pro vědu a techniku Spojené státy americké využívají k pokrytí biologického výzkumu ve Střední Asii kancelář Mezinárodního centra pro vědu a techniku (ISTC) v Nur-Sultanu. Jedná se o mezinárodní organizaci, které se účastní zástupci některých zemí SNS. Reálně 95 % rozpočtu této organizace financují země NATO, více než polovinou přispívají Spojené státy. Třeba britské ministerstvo obrany přidělilo 617 tisíc liber šterlinků na studium způsobů šíření brucelózy v Tádžikistánu. Vládní organizace však, z pochopitelných důvodů, nemohou vždy přijímat peníze od cizí armády. Navštěvují proto tyto země jako zástupci mezinárodních organizací. Vojenské experty je těžké zapojit do výzkumu. Armády NATO tak dostávají alespoň část potřebných informací o epidemiologické a hygienické situaci v regionu. Rozhodnutí prezidenta Tokajeva stáhnout Američany z Alma-Aty je krok správným směrem. Osud dalších pěti podobných zařízení, včetně Výzkumného ústavu problémů biologické bezpečnosti v Gvardějsku, kde proběhl výše zmíněný výzkum koronaviru, je však nejasný. Kromě toho dohoda podepsaná s Bundeswehrem umožní paktu NATO provádět stejnou práci, ale nyní pod německou vlajkou.
Nový zákon o biologické bezpečnosti oznámený kazachstánským prezidentem Tokajevem, by měl teoreticky omezit přístup biologů ze zemí NATO do institucí Kazachstánu. Ale zdá se, že do práce na něm budou zapojeni titíž kazachstánští specialisté pracující pro vědecké organizace spojené s ministerstvem obrany USA. To vytváří podmínky pro střet zájmů a přináší rizika v bezpečnostních pravidlech. ISTC pokračuje ve své práci, jíž se účastní američtí a britští vojenští biologové.
K zajištění skutečné biologické bezpečnosti ve Střední Asii bude Kazachstán a Uzbekistán potřebovat více než deklarativní opatření týkající se vojenských programů NATO. Je čas přemýšlet o společné a konzistentní politice. Povolení činnosti cizím subjektům na vlastním území, zabývajícími se biologickými výzkumy, rovná se rozmístění cizích jaderných zbraní. Má zřejmé důsledky jak pro vztahy se sousedy, tak pro vlastní bezpečnost v případě jakéhokoliv vojenského konfliktu.