Směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů si klade za cíl, aby volný pohyb osobních údajů v Evropské unii nebyl omezován z důvodů souvisejících s ochranou osobních údajů fyzických osob. Zavedením jednotné úrovně ochrany fyzických osob zamezí rozdílům bránícím volnému pohybu osobních údajů v rámci vnitřního trhu a poskytne hospodářským subjektům právní jistotu a transparentnost. Tak si aspoň tuto transpozici do českého právního systému představuje předkladatel zákona. Nyní k reálným dopadům mimo nutnost vybudovat nový úřad jako ústřední správní orgán s rozsáhlými pravomocemi, ale hlavně kompetencí v oblasti mezinárodní spolupráce.
Posílení ochrany dětí nabytím způsobilosti k udělení souhlasu v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti od 13 let spolu s právem „být zapomenut“ jsou mezi občany asi nejvýrazněji diskutovány. V návrhu posiluje informační povinnost správců osobních údajů a hlášení narušení bezpečnosti dat. Zvýšené požadavky na bezpečnost budou na všechny správce dat dopadat hlavně v ekonomické rovině vyvolané investicemi do technologií, popřípadě smluvním vztahem na profesionálního zpracovatele. Novinkou je povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů pro orgány veřejné moci a orgány zřízené zákonem, které plní úkoly ve veřejném zájmu. Při enormním počtu české byrokracie vznikne docela velký nedostatek odborných pracovníků na již tak vysátém pracovním trhu.
Kdo na tom prodělá?
Všichni správci osobních údajů na nutnost investovat do bezpečnosti jak již „železa“ tak i programů splňujících nové podmínky. Dalším nákladem je zpracování funkčních postupů při práci s osobními údaji a jejich aktualizací a archivací. V neposlední řadě je zde zvednutý prst sankcí až do 10mil.Kč.
Kdo vydělá? Určitě Evropská unie, protože bude mít možnost přístupu k jednotným základním datům občanů a potom i samotné subjekty údajů, které by mohly získat informaci kdo, kde, kdy a proč má o mně údaje.
Zajímavé možnosti otevírá v návrhu také zpracování osobních údajů prováděné pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého nebo literárního projevu. Zde stanovuje pro dosažení nezbytného cíle u oprávněných zájmů možnost zpracování údajů, které vypovídají o rasovém nebo etnickém původu, politických, odborových, náboženských nebo filozofických názorech, ale i o sexuální orientaci a chování a biometrických údajích schopných identifikovat jedince a je možné je zpracovávat v nezbytně nutném rozsahu. A jelikož toto zpracování údajů není podmíněno povolením nebo schválením daného úřadu a naopak dokonce využívá práva na ochranu zdroje a obsahu informací je nasnadě, že ideální vypořádání se s touto směrnicí je pořídit si novinářský průkaz nebo začít studovat!
Leo Luzar