Letošní léto je ve znamení teroristických útoků a strachu z toho, co nás čeká nejen v zahraničí. Masakr v Nice je natolik závažný, že je třeba se velmi zamyslet nad tím, co nás ještě může potkat. Terorismus nezná hranice a útočí skupiny i jednotlivci. I když celý svět, včetně naší republiky, zvyšuje ostrahu akcí, kde se shromažďuje větší množství lidí, jak je vidět, nelze těmto katastrofám předejít.
V místech, kde dochází ke značné koncentraci lidí, se zvyšuje počet policistů speciální pořádkové jednotky. V minulých dnech jsme toto mohli vidět nejen na hudebních festivalech, ale i na daviscupovém utkání v Třinci a na dalších místech, jako jsou letiště a významné průmyslové a jiné objekty. V Nice umírali nevinní lidé i děti. 250 mrtvých za posledních osmnáct měsíců ve Francii je hrozivé číslo. Vlna teroru však se vší pravděpodobností bude v Evropě pokračovat. Evropští občané nikdy nepočítali s tím, že budou muset útokům Islámského státu či jednotlivců, kteří uznávají jeho ideologii, čelit.
Nejen evropské státy, ale i světové mocnosti by se měly spojit a jednotně postupovat proti jakémukoliv typu terorismu kdekoliv na světě. Nikdo nemůže předvídat, kde příště tito zastánci Islámského státu zaútočí. Přes všechna možná bezpečnostní opatření není možné tyto útoky v současné době zcela eliminovat. Přesto by se však politici měli oprostit od prosazování pouze svých názorů a měli by vnímat i názory jiných, kteří v politice jsou jejich soupeři či oponenty. Boj proti terorismu je jednou z priorit, která by dnes měla být upřednostněna před všemi možnými rozdíly pohledů na svět v rámci politických názorů.