Skupina Škoda Transportation během dvou let investuje do své ostravské dceřiné firmy Škoda Vagonka miliardu korun. V projektu Nová Vagonka postaví novou lakovnu za 300 milionů korun, obráběcí centrum za 100 milionů korun nebo nové výrobní linky za 200 milionů korun. Na dvojnásobek rozšíří prostory firmy i počet zaměstnanců, ze současných zhruba 450 na 900.
Oznámili to předseda představenstva a prezident skupiny Škoda Transportation Petr Brzezina a předseda představenstva Škody Vagonky Martin Bednarz. »Nazýváme to Novou Vagonkou, protože firmu v podstatě zdvojnásobujeme. Škoda Transportation a Škoda Vagonka uzavřely řadu kontraktů, které musíme kapacitně zvládnout, a když jsme to počítali přes peníze, přes kapacity, přes plochy, tak jsme dospěli k tomu, že firmu musíme zdvojnásobit,« řekl Bednarz.
Firmě se daří
V Ostravě montují vlaky z projektu 50 vozů v konsorciu se Siemensem pro České dráhy a také první z pěti patrových vozů pro trať Ostrava - Frenštát pod Radhoštěm. Budou tam dělat také nízkopodlažní vozy pro Lotyšsko z kontraktu za šest miliard korun i vozy pro varšavské metro ze zakázky za téměř osm miliard korun. »Pod novým vlastníkem, skupinou PPF, se nám skutečně daří, jen v roce 2019 jsme podepsali zakázky za 45 miliard korun,« uvedl Brzezina.
V současnosti jsou provozy Škody Vagonky na ploše 30 000 metrů čtverečních. Cílový stav má být 60 000 metrů čtverečních. »Některé pozemky kupujeme, některé si pronajímáme,« řekl Bednarz.
Největší investicí bude nová lakovna. »Další z velkých investic bude obráběcí portálové centrum, které bude stát v nedaleké hale ve Vítkovicích. Bude moci obrábět až skoro 40 metrů dlouhé obrobky našich hliníkových skříní,« řekl Bednarz.
Investice mají výrazně zvýšit výkonnost firmy. »Dneska jeden svařenec hrubé hliníkové stavby děláme za pět dní a v podstatě za jeden a půl roku budeme na maximální výkonnosti, kdy každý den z firmy vyexpedujeme jednu hrubou hliníkovou stavbu,« řekl Bednarz.
Dvojnásobek zaměstnanců
Zdvojnásobení počtu zaměstnanců se bude týkat všech pozic. »Budeme muset nabrat 450 nových zaměstnanců v profesích od konstruktérů, přes výrobní dělníky, zejména svářeče, lakýrníky, až po softwaráře v rámci naší dceřiné společnosti Škoda Digital,« řekl Bednarz.
Nábor zaměstnanců se podle něho firmě daří. »Zatím jsme přijali během dvou měsíců asi stovku lidí. Zabýváme se i rekvalifikacemi. Zaměřujeme se primárně na český trh, nicméně pracovní agentury, se kterými spolupracujeme, nabízejí i pracovníky z Polska a Slovenska,« řekl Bednarz.
Škoda Vagonka vyrábí elektrické vlaky pro příměstskou dopravu, motorové soupravy nebo osobní přípojné vozy. Společnost je přímým pokračovatelem 120 let dlouhé tradice výroby osobních kolejových vozidel ve Studénce, do Ostravy se výroba přestěhovala v roce 2001. V roce 2005 firmu ovládla Škoda Transportation, která je od roku 2018 součástí skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera.
Nových Vagonek bychom potřebovali desítky
Otázky Haló novin pro Josefa Babku, předsedu Moravskoslezského KV KSČM
Jak hodnotíte jako předseda klubu komunistických zastupitelů Moravskoslezského kraje (MSK) a zastupitel statutárního města Ostrava rozšíření Škoda Vagonky v Ostravě?
Minulý týden jsem se zúčastnil slavnostního poklepu základního kamene, který zahájil rozšíření tohoto závodu nejen co do rozlohy, počtu zaměstnanců, ale i kapacity výroby. Velmi dobrá zpráva pro region a Ostravu. Zvýšení počtu zaměstnanců ze 450 na 900, investice ve výši jedné miliardy do výstavby nové lakovny, nové výrobní linky a dalších strojů a zařízení spolu s dlouhodobým zájmem o konečnou výrobu této společnosti, kdy jen v roce 2019 byly podepsány kontrakty za 45 miliard korun, je prostě super zpráva. Výroba jednopodlažních elektrických jednotek pro zákazníky v ČR, na Slovensku nebo v Lotyšsku, ale i pro Moravskoslezský kraj, bude vyžadovat přijetí kvalifikovaných nejen dělníků, svářečů, zámečníků, ale i pracovníků do konstrukce a projekce. Jsem přesvědčen, že »Nová Vagonka«, jako nová konkurence na trhu práce, bude mít dobrý vliv i na lepší odměňování zaměstnanců v dalších strojírenských podnicích regionu.
MSK v důsledku útlumu hornictví i hutní výroby patří dlouhodobě ke krajům s nejvyšší nezaměstnaností. V čem spatřujete východisko z této situace?
Samozřejmě, obrazně řečeno, takových Nových Vagonek bychom potřebovali desítky, ne-li stovky, aby nahradily takové podniky jako doly a hutě. Tento region byl »postaven« na uhlí, koksu a železu a proces restrukturalizace v těchto odvětvích nemůže být unáhlený a zbrklý. Útlum dobývání černého uhlí musí být postupný, při vědomí závislosti tepláren a elektráren v MSK právě na černém uhlí, kdy jejich produkce je na něm závislá ve více než 80 procentech. Prosazujeme postupný a řízený útlum do roku 2030. Přivítal jsem záměr investice v největším hutním podniku České republiky, Liberty Ostrava, ve výši 19 miliard korun. Tyto finanční investice směřují do vybudování nové hybridní technologie pro výrobu oceli, která bude podle firmy první svého druhu v Evropě. Zásadní modernizace čeká také válcovny v tomto podniku. Za zásadní považuji rovněž čerpání prostředků, které předpokládá tzv. Uhelná platforma prostřednictvím programu RESTART a to jak do nových technologií, ale i řešení ekologických škod a zvyšování vzdělanosti v našem regionu.
Chystají se v MSK další projekty výroby s vyšší přidanou hodnotou? Jak jim napomáhá kraj a jaký je postoj komunistů?
Z hlediska vlastní činnosti kraje a města Ostravy spatřujeme a očekáváme zásadní přínos v činnosti Moravskoslezského inovačního centra, jehož cílem je do regionu přivést investice do inovací a technologií, posílit průmyslový výzkum, spolupráci s akademickou sférou a podpora malého a středního podnikání. Za vážnou hrozbu považuji jednostranný rozvoj automobilového průmyslu, který může narazit na recesi v tomto odvětví strojírenství. Pro Karvinsko považuji nadále za potřebné připravit strategickou zónu nad Barborou, kde musíme vytvořit podmínky pro vstup domácích i zahraničních investorů s vyšší přidanou hodnotou. V MSK je rovněž dostatečný prostor pro rozvoj poddimenzovaných služeb, včetně služeb v cestovním ruchu. Zvyšování návštěvnosti a atraktivity našeho kraje si to bezesporu zaslouží.
I o těchto otázkách jsme mimo jiné mluvili a diskutovali na jednání krajské konference KSČM MSK, kde jsme hodnotili podíl komunistů a zastupitelů kraje v minulém období a přijali teze krajského volebního programu pro volby do zastupitelstva MSK na podzim letošního roku, které reflektují současnou společensko-politickou a hospodářskou situaci, již chceme výrazně ovlivňovat i prostřednictvím našich zastupitelů, kteří budou zvoleni do jednotlivých orgánů kraje. Čím větší důvěru získáme, tím větší vliv na řešení problémů, ale i rozvoji kraje budeme mít.
autor: Jiří NUSSBERGER