Poslanec Daniel Korte, člen TOP 09, dříve též ODA a Strany konzervativní smlouvy, klasický filolog, překladatel a podnikatel v oboru zpracování železného odpadu, rád kontroluje a vyšetřuje. A také poučuje a známkuje.
V Poslanecké sněmovně je od roku 2010, je členem výboru pro obranu a bezpečnost, předsedou Stálé komise pro kontrolu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací, členem Vyšetřovací komise k prověření činnosti příslušníků Policejního prezidia České republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a státních zástupců Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v souvislosti s reorganizací Policie České republiky, členem Stálé komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů, v minulosti též členem Vyšetřovací komise k prověření způsobu vyšetřování kauzy Opencard.
Rád se staví do pozice ochránce osobní svobody člověka jako nejvyšší lidské hodnoty. A tento zkušený parlamentní kontrolor s překvapením po letech předsednictví komisi zjistil, že celní zákon ukládal v § 37d (nyní již platí nový celní zákon) ministrovi povinnost pravidelně zasílat Poslanecké sněmovně zprávy o nasazení operativní techniky a takové zprávy o mimořádně závažných zásazích do osobní svobody občanů by měla jím řízená komise pravidelně projednávat, případně si vyžádat zprávy a informace další.
Úsměvné je, že celní zákon je mimo jiné i právním základem pro zřízení páně poslancovy komise. Poslanec Korte po svém prozření okamžitě razantně napadl, div nezpíval jako při hlasování o vyslovení důvěry Nečasově vládě, ministra financí a obvinil jej z porušování zákona. Ukázalo se však, že nějaké zprávy do Poslanecké sněmovny z ministerstva docházely, ale zůstaly prý poslanecké komisi a jejímu předsedovi úspěšně aparátem sněmovny utajeny. A to i zprávy, které zasílal jako ministr financí předseda Korteho strany Kalousek.
Odpovědný pracovník již v Poslanecké sněmovně nepracuje a poslanec Korte je tak opět jediný spravedlivý. On přeci nic neporušil, on jen nevěděl. Já nic, já muzikant, pardon, zpěvák. Že je za tuto nevědomost z veřejných prostředků jako předseda kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny dobře placen, si nepřipouští. Jeho kolega z komise jej vyzval k rezignaci, ale poslanec Korte odmítl. Myslí si, že nepochybil. Jak by mohl?
Vypadá-li to s kontrolou či vyšetřováním stejně i v dalších orgánech, kde poslanec Korte působí, pak je takový poslanec i zadarmo drahý a slova o prioritě osobní svobody člověka zůstávají jen hezkými slovy pro předvolební plakát. Neschopnost se však nedá schovat za oblíbený argument poslance Korteho o intrikách „rudé moci“.