Slovo bezpečnost se skloňuje ve všech pádech hlavně díky koronaviru. Je potřeba si připomínat i bezpečnost energetickou. A to zejména v dodávkách tepla a elektrické energie. Díky překotnému ukončení využívání černého uhlí se může nejen region Moravskoslezského kraje dostat do potíží s dodávkami tepla.
S možnými variantami řešení se seznámila Komise pro průmysl, energetiku a chytrý region Rady Moravskoslezského kraje. Ta na svém prvním jednání měla jako hlavní bod projednání dopadové studie »Odchodu od energetického spalování uhlí v kraji«.
Tato studie reaguje na závěry Evropské komise, která v roce 2019 přijala tzv. Zelenou dohodu. K ní se přihlásila i Česká republika. Pro Moravskoslezský kraj tak nastává situace, kdy je potřeba nahradit v teplárenství, energetice a v průmyslu černé uhlí jako zdroj energie. Zpracováním této studie bylo pověřeno Moravskoslezské energetické centrum. Za cíl si tato studie klade prověřit, zda je technicky možné nahradit technologie spalování černého uhlí technologiemi nízkoemisními, které zajistí obyvatelstvu, obcím i firmám dostatečné množství tepla a energie. Prioritní je, aby v době přechodu od uhlí nedošlo pro stávající odběratele ke zdražení komodity a nebyly kráceny dodávky tepla a elektrické energie.
I když produkce i spotřeba černého uhlí stále klesá, Moravskoslezský kraj je na něm energeticky závislý z více jak 50 %. Elektrickou energii je možné distribuovat i ze zdrojů v jiných částech ČR nebo zahraničí. Bohužel dodávka tepla je závislá na stávajících centrálních rozvodech tepla a ty jsou spojeny s lokálními zdroji. Situace je o to složitější, že MSK není ani vlastníkem a ani provozovatelem technické infrastruktury pro rozvod tepla. V kraji je přibližně 50 obcí závislých na centrální dodávce tepla. Soustava parních, horkovodních a teplovodních rozvodů je dlouhá přes 1200 km.
Studie předpokládá, že náhradním zdrojem do roku 2030 může být zemní plyn. Ani ten však není z hlediska nízkouhlíkových technologií ideální. Po roce 2040 je pak možné nahradit uhlí štěpnou jadernou reakcí. Využití obnovitelných zdrojů energie, jako jsou biomasa, bioplyn, slunce, voda, geotermální zdroje, odpadní plyny apod., se jeví pouze jako doplňkové ke stabilním zdrojům.
V daném procesu přechodu je i mnoho neznámých veličin. Jednou z nich je dynamika růstu cen za vypouštění skleníkových plynů. Tedy růst cen emisních povolenek.
K celkovému přechodu je nutno přistupovat s vědomím, že na centrální zásobování teplem je v kraji připojeno přibližně 700 tisíc obyvatel. Pokud by došlo k významnému odpojování od centrálního zásobování teplem, dojde ke zvýšení nákladů a tím ke zvýšení ceny energie pro zůstávající odběratele.
Proto je potřebné, aby celý proces proběhl systematicky a koordinovaně na celém území kraje. Nutná je rovněž koordinace na celostátní úrovni.
Nezastupitelná je zde role vlastníků soustav pro rozvod tepla. Ti budou nositeli velké části nákladů na tuto změnu.
KSČM si uvědomuje rizika, která jsou s přechodem od uhlí spojená. Proto je pro zastupitele důležité zabránit, aby následky nesli koncoví odběratelé zvýšenou cenou nebo omezením dodávek. Budou nás zajímat odpovědi na otázky, jak je změna připravena, kolik bude stát a jak je zajištěno financování.