Rozhovor Haló novin s Leem Luzarem, poslancem za KSČM a lídrem sněmovních voleb v Moravskoslezském kraji
Jaké je to, být lídrem KSČM ve svérázném Moravskoslezském kraji? Co jsem měl možnost poznat, jste pracovitý, disciplinovaný a vaše strategie vyplývají z kolektivní práce? Mám pravdu?
Mám štěstí, že KSČM má v kraji dlouhou a úspěšnou minulost. Podílíme se na řízení měst, obcí a dvě volební období jsme byli ve vedení našeho kraje. Zkušeností mých krajských kolegů využívám i v poslanecké činnosti a všichni tito naši soudruzi jsou pro mne příkladem. Nemusíme se vůbec stydět a naše poctivá práce pro občany je naší vizitkou. Je také velmi povzbudivé, když vám úředník nebo občan dá zpětnou vazbu: »Když město řídili komunisté, tak to fungovalo, ne jako dnes.« Poctivost a slušnost je prostě naše devíza a budu rád, když si na to občané v této nepříliš příznivé době vzpomenou a uvědomí si to před tím, než vloží volební lístek do urny.
Musím zdůraznit, že jako poslanec jste členem sněmovního hospodářského výboru, členem a ověřovatelem petičního výboru, členem devíti podvýborů, členem vyšetřovací komise k OKD, jste v osmi meziparlamentních skupinách a místopředsedou poslaneckého klubu. Přesto na mne nepůsobíte, že byste nestíhal...
Děkuji, ale nejsem ve Sněmovně výjimkou. Je nás, komunistů, nyní pouze 15, a tak je nutná dělba práce. Za svou pracovní i politickou kariéru jsem se naučil fungovat systematicky a efektivně. Stále se také vzdělávám a snažím se aplikovat v praxi nabyté vědomosti. Mou devízou je stará, ale osvědčená metoda stanovení si priorit a neodkládání práce. Občané od nás totiž očekávají rychlá a efektivní řešení svých problémů. Mým oblíbeným pořekadlem je, co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra. Řídím se tím a funguje to.
Samozřejmě je také důležité mít kolem sebe tým lidí, kteří vám kdykoliv pomohou, a to mnohdy jen pro své přesvědčení a protože vědí, že jen takto předají naše myšlenky dalšímu pokolení.
Nedávno se schvaloval stavební zákon. Vy sám jste se v tom hodně angažoval, přesto jsou na tento zákon rozporné úhly pohledu. Řada občanů se úplně přesně neorientuje i přesto, že se tento zákon dotýká takměř celé společnosti. Můžete nám tyto rozpory a také pohled poslaneckého klubu KSČM na zákon shrnout a srozumitelně nám jej přiblížit?
Stavební zákon by vyžadoval širší vysvětlování, ale pokusím se odpovědět jednoduše. Stávající zákon byl již mnohokrát novelizován, upravován, zaváděla se digitalizace, elektronický oběh dokumentů, sdružená stanoviska, upravovaly se postupy odvolávání, a přesto jsme stále ve stavu, kdy jednotlivci blokují stavbu těsně před dokončením a drží půlku města jako rukojmí. Délka stavebního řízení je nepřiměřeně dlouhá. Proto jsem podporoval systémovou změnu oddělení státní správy od samosprávy. To znamená, že by mělo konečně skončit prosazování individuálních »přání jednotlivců«, například starostů a zastupitelů, bránících osobní zájmy jen proto, že můžou a »platí« úředníka. (Těch nepochopitelně povolených reklamních ploch, prodejen všeho možného, stánků s občerstvením a heren nebo hospod ze školek může každý ve svém městě najít mnoho, i když územní plán nebo stanoviska dotčených to odmítaly.)
Druhým problémem dneška je snaha co nejvíce přiblížit úřad občanovi. Ale kde brát dobré úředníky? Takže je to bohužel mnohdy na úkor odbornosti, kvality a zastupitelnosti. Mnoho zpoždění způsobuje například nemoc nebo chybné rozhodnutí z neznalosti, které právě využívají mnohé organizace ke stálému odvolávání, a tím úspěšně soudně blokují výstavbu. Tomu všemu by právě měl nový systém stavebního práva zabránit. Že se to mnohdy nelíbí starostům nebo neziskovým organizacím je zřejmé, za 30 let tržního hospodářství se i ze stavebního povolení stal docela dobrý byznys.
Také se používají podpásové argumenty o vyloučení občanů nebo odborné veřejnosti z rozhodování, jako by stávající úředníci hájící zájmy přírody, památek nebo bezpečí měli být vyměněni za jiné. Opak je pravdou, závazná stanoviska ve své většině zůstávají, a pokud budou tito odborníci tak říkajíc na jednom místě, skončí to věčné vymlouvání se na druhé a zároveň si budou moci vypomoci anebo poradit. Cílem nás všech by mělo být urychlení výstavby a uspokojení očekávání občanů ve stále dlouho trvajícím budování dopravních cest, obchvatů nebo občanské vybavenosti a bytových domů.
Jedna z věcí, které komunisté kritizovali, bylo, že majitelé domů mohou pronajímat jako byt i sklepní místnost se sklepním oknem. Mě především zajímá, jak tento zákon jde na ruku developerům a jaké změny jsou v tomto zákoně v jejich prospěch?
Ano, tento problém vznikl hlavně dohodou poslanců ze strany ANO 2011 a překvapivě SPD. To, co provedli, jsme nemohli akceptovat a naše kategorické »ne« přimělo ministerské úředníky hledat řešení. To se nám společně podařilo najít v opětovné závaznosti českých a československých státních norem. Normy se totiž po roce 1989 staly pouze doporučením, pokud na ně není přímo odkazováno. To jsme na ministerstvu prosadili, a tak se znovu vrací ČSN jako závazná norma řešící jak osvětlení, tak větrání, ale i další oblasti bydlení. Je zde možná malý, ale velmi důležitý krok v této problematice norem a již dnes můžeme podle tohoto příkladu tlačit na závaznost norem i v oblasti, která nás spolu s občany znepokojuje ještě víc, a to je kvalita potravin. Pokud by se mělo hovořit o developerech, tak například současný stav pražských stavebních předpisů je tristní, a právě nový stavební zákon může konečně napravit i tyto »individualistické« předpisy platné jen někde a tvořené mnohdy právě ve prospěch těchto investorů, jak vidíme dnes.
Musím zároveň zdůraznit, že samospráva jako reprezentant zájmů občanů má svou pozici ve stavebním řízení zachovánu a mnohdy i posílenu hlavně v oblasti územního plánování a účasti jako dotčený subjekt ve správním řízení.
Byl jste jedním z velmi vážených hostů na čínském summitu politických partnerských stran z celého světa. Jak jste vnímal význam této události roku a jak vůbec vnímáte Čínskou lidovou republiku jako nastávající ekonomickou jedničku, jež si vzala za úkol globalizovat svět?
Tento summit měl výrazný podtext oslavy sta let čínské komunistické strany, a že je co slavit, o tom není vůbec důvod pochybovat. Každý, kdo sleduje rozvoj této komunistické velmoci, dnes hlavně v oblasti technologického rozvoje, vědy a výzkumu, nemůže neocenit obrovský pokrok, kterého dosáhl čínský lid pod vedením Komunistické strany Číny.
Druhým výrazným úspěchem této země je čínská cesta boje s chudobou. Tento příklad by měly převzít a následovat i další nejlidnatější země v oblasti. Čína jim dokázala, že se nejedná o marnou snahu a ukázala správnou cestu ke zvyšování životní úrovně obyvatel. Cesta vedoucí ke spokojenému životu většiny je jistě cestou hodnou následování, a i my se můžeme kriticky podívat na náš život a přístup některých lidí k bohatství na úkor většiny. Kapitalismus ve své vrcholné formě globalismu prostě nutně prohrává v oblasti zabezpečení slušného a důstojného života pro většinu občanů. Sociálně spravedlivá společnost pro všechny není komunistickou utopií.
Jste v podvýboru pro energetiku. Jak se staví tento podvýbor k tomu, že jsou z tendru na dostavbu jaderné elektrárny vyloučeny Rusko a Čína? A v čem spočívá podstata tohoto problému?
Základní otázkou stále zůstává, zda jsme opravdu ještě suverénní zemí, jejímž cílem je zabezpečit elektrickou energii pro své občany, nebo jsme vazalem geopolitických zájmů Ameriky a Evropy. Rozhodnutí vlády, opřené o nijak neověřené předpoklady, které se opírají o tezi, že vše, co je z Ruska a Číny, je nebezpečné, považuji od Andreje Babiše za zbabělé. On totiž není nikdo jiný na světě schopen v nejbližších letech realizovat námi požadovanou výstavbu Dukovan. O tom, jak takovou stavbu realizovat a minimalizovat rizika, se ví a máme i příklady ze světa. Bohužel přijatý lokajský postoj ANO 2011 vůči vydírání pravicové opozice ukázal, co je víc. Zda jde o zájmy občanů, nebo o naše zapojení v NATO.
Doufám, že voliči ANO 2011 a koalic Spolu, Pirátů a STAN jsou připraveni sáhnout si hluboko do peněženky. KSČM vždy prosazovala jasné a transparentní řešení se zapojením širšího okruhu dodavatelů s velkým podílem českých firem a specialistů. Takové konsorcium kontrolované ČEZ a státem je schopno obstát při jakékoliv pochybnosti. Vždyť i ten Temelín stále funguje, i když jsme jasně nepřátelští vůči Rusku.
Jak vlastně se máme podle vás dívat do daleké budoucnosti ohledně energetiky? Německo před asi osmi lety zrušilo jádro a dnes se prakticky už napojilo na ruský plyn z Nord Stream 2. A to i přes všechny možné tlaky, aby k dostavbě tohoto plynovodu nedošlo. Jaká je tedy budoucí vize energetiky u nás, v Evropě i ve světě?
V našich klimatických podmínkách bude v energetickém mixu vždy nutně převažovat jaderná energetika doplněná o vodní, solární a větrné zdroje elektrické energie. Skladování energie, jako řešení zásobování, je technologická výzva pro budoucnost a zatím největšími »akumulátory« jsou přečerpávací vodní elektrárny. Zde můžeme našim prozíravým předkům děkovat například za vodní dílo Dlouhé stráně. Takové dílo by dnes vzniklo asi stěží, protože společensko-ekonomické podmínky jsou zcela jiné, a bez myšlenky solidarity a levného zdroje elektřiny pro všechny jsou takováto velká díla v krajině nerealizovatelná.
Odklon od spalování fosilních paliv bude nahrazován buď zvýšenou výrobou z jádra, nebo bohužel dovozem. Fosilní paliva se v poslední době dostala na index největších nepřátel lidstva. Již dnes se ale v důsledku růstu cen za energie hovoří o něčem doposud nepředstavitelném. Energetická chudoba je termín, který straší hlavně naše seniory. Hrozí jim totiž život ve tmě a zimě, bez televize nebo pračky a ledničky. To nesmíme připustit a je nejvyšší čas tvrdě zasáhnout proti šíleným plánům nehledícím na konkrétní podmínky. To, co přináší miliardy zisku jedincům, je vytaženo z kapes většiny obyvatel. KSČM podporuje rozumný postup technologických změn bez přesunu nákladů na spotřebitele. Chceme hlavně zajistit plánovaný přechod na nízkoemisní ekonomiku.
Nesouhlasíme s výkřiky předhánějícími se ve vyhlašování závazných termínů konce uhlí bez zajištění dostupného tepla a elektřiny pro občany pod heslem »nějak to dopadne«. Proto KSČM podporuje rozvoj jaderné energetiky a hledání cest například v podobě malých jaderných zdrojů tepla, ve kterých je Česká republika na špičce výzkumu.
Jste lídrem kandidátky v Moravskoslezském kraji. Jaké zásadní úkoly vidíte pro váš region? V jaké fázi je vůbec útlum fosilních paliv v MSK a jaké to má dopady na sociální sféru?
Je jasné, že éra uhlí končí, ale neměli bychom od něj zbrkle odcházet, dokud není jasné, jakými zdroji bude nahrazeno tak, aby nebyla ohrožena energetická bezpečnost a soběstačnost České republiky. Vždy se s obavami dívám na cesty premiéra Babiše do EU, co tam zase slíbí, jen aby byl pochválen. Proto je z jeho úst v posledních dvou letech slyšet již třetí termín konce uhlí. Někdy mám dojem, že pan premiér již žije na svém sídle na francouzské Riviéře a zapomněl, že v našich klimatických podmínkách padá sníh a mrzne. Velká většina dnešních zdrojů tepla je spojena se spalováním uhlí nebo plynu a obojí je na negativním indexu stávající zelené politiky EU.
Specifikem našeho kraje je vysoce rozvinutý systém centrálního zásobování teplem. To Evropa nezná a toto ekologicky šetrné vytápění, na rozdíl od lokálních topenišť, vyžaduje jiný přístup a jen peníze nám nepomohou.
Pokud nechceme u nás v kraji mrznout, bude nutné i českou zahraniční politiku zaměřit na neúnosný dopad spekulativně rostoucích cen emisních povolenek, které již dávno nejsou tlakem na technologickou modernizaci, ale staly se superbyznysem pro různé finanční spekulanty. KSČM je přesvědčena, že cesta z bludného kruhu je propojení minulosti s výzvami dneška.
Chceme náš kraj budovat na infrastrukturním zázemí průmyslové historie. Výborná dopravní obslužnost železničních vleček, silniční systém, energetika, vodní zdroje, průmyslové zóny, ale i brownfieldy mohou být dobrým začátkem. Všestranné vzdělávání a rozvoj technického školství představují pilíř, na kterém můžeme stavět novou budoucnost. Vždy budeme průmyslovým srdcem republiky, a právě dnešní doba nám ukazuje, jak je důležité, aby státy měly své výrobní zázemí a nebyly tak závislé na dovozu. Obrovský růst cen železa a oceli je ukázkou toho, jak dopadneme, když si suroviny nebudeme umět vyrobit sami.
Blíží se volby do Poslanecké sněmovny. Pro KSČM (a komunistické hnutí celkem) jsou tyto volby zásadní, jelikož se jí předpovídá silný propad. Co pomůže jednak teď u voleb a co pomůže komunistům do budoucna, aby odrazili tuto krizi?
Pro KSČM je důležité, aby ji občané vnímali jako programovou alternativu pro budoucnost. Pro nás komunisty tato konzumní společnost honící se za penězi a oceňující na lidech pouze úspěch a finance není společností, kterou chceme pro naše potomky. Proto již dnes děláme vše pro ty skupiny občanů, kteří stejně jako my vnímají obrovské rozdíly mezi lidmi vzniklé za posledních 30 let. Nechceme, aby tady byli lidmi druhé kategorie, aby se styděli za to, že těžce pracují, a přesto neuspoří na důstojný život. Pro nás je prostě poctivě pracující člověk na prvním místě.
Tento program je pilířem KSČM stále a nemáme důvod jej měnit. Bohužel za více než 30 let se rozdíly ve společnosti prohloubily a místo svobody a blahobytu se opět lidé bojí o své zdraví, práci, o své děti a svou budoucnost.
Jaké očekáváte reálné volební výsledky a co budete stále ještě považovat za dobrý výsledek? A jakou výzvu k voličům byste pronesl?
Věřím, že voliči již vědí, že bez KSČM nebude nikdo, kdo by hájil zájmy neprivilegovaných. Nikdo, kdo by hájil poctivou práci našich rodičů a prarodičů, kteří žili a pracovali pro lepší život pro nás všechny. Historie není černobílá a KSČM bude vždy hájit poctivou práci odvedenou jak dnes, tak i v minulosti.
Nejsem příznivcem jakýchkoliv odhadů a domněnek a ani nechci věštit z křišťálové koule. Chtěl bych snad jen vyzvat voliče, aby se zamysleli nad volebními lístky a nepodlehli módním trendům a tomu, co mnohdy slyší z televizních obrazovek nebo vidí na obrovských reklamních plochách.