Když jsem si přečetl zprávu o tom, že se na zkoušku doveze cca 1100 tun uhlí po vodě z Rotterdamu do Děčína, tak jsem si v duchu řekl, že něco tady opravdu nemá logiku.
Uhlí původně někde z Queenslandu, převezené do přístavu v Brisbane, pak cca 17000 km po moři, přeložené na říční remorkér v Rotterdamu, po vodě cca 900 km do Děčína a pak ještě 420 km po železnici do Ostravy.
To je zhruba odhad trasy, kterou musel tento náklad ujet. Pokud se podíváte na ceny uhlí z Austrálie koncem roku 2021 (odhaduji, že v tu dobu mohlo být nakládáno), uvidíte, že cena byla kolem 177 USD za tunu. V tu dobu se jednalo o jednu z nejvyšších cen za posledních deset let. A i kdyby byla cena z Austrálie tak výhodná, kde je ten ekologický pohled, na kterém teď zejména EU tak trvá? Opravdu je uhlíková stopa přepravy najednou tak zanedbatelná a nepodstatná? Očekával bych po zveřejnění této zprávy radostné ovace těch, kdo byli pro ukončení těžby černého uhlí na Karvinsku. Ale jako by se k tomu nikdo nechtěl hlásit.
Již před krajskými volbami v roce 2020 jsme v KSČM upozorňovali na rizika spojená s odchodem od uhlí. To má jednoznačný negativní dopad jak na Moravskoslezský kraj, který je na zdrojích uhlí pro teplárny závislý, ale v širším měřítku to dopadá na celou Českou republiku, protože se vzdáváme své energetické soběstačnosti. Naopak, strany, které jsou nyní ve vládě, měly jako svůj cíl uzavření dolů na Karvinsku a dolu ve Frenštátě pod Radhoštěm. Pravděpodobně zcela náhodou se kandidát koalice PIRSTAN na ministra průmyslu v nové vládě vzdal zájmu o tento post, když se prokázalo jeho spojení se solárním byznysem. A hnutí STAN nyní chce vracet sponzorské dary na kampaň.
Bohužel, když dnes něco řeknou komunisté, je to zpochybňováno, dehonestováno. S odstupem času se ale prokáže oprávněnost našeho tvrzení.